Někteří lidé v Třinci se bojí problémů s pitnou vodou

Kromě rodin je na vodovod v centru osady připojena i mateřská škola, hasičárna a hostinec. I to je důvod, proč by město mělo převzít zodpovědnost za jeho provoz co nejdříve.

"Může být ohroženo zdraví v celé této části, není to nijak zajištěné. Jímací zdroj do nádoby je prakticky tady pod kopcem. Kdyby vznikla nějaká karanténa, kdo tomu zabrání, když se bude chtít třeba někdo pomstít na dětech? Ta školka tady musí fungovat," upozorňuje předseda osadního výboru Jan Kaleta.

Gutský vodovod začalo před 30 lety stavět zdejší zemědělské družstvo pro bytový dům a vepřín. Spontánně se v průběhu let připojily další desítky domů. Po zániku JZD začali lidé spravovat vodovod svépomocí.

"Téměř kompletně by se musel přebudovat. A mít samostatný zdroj pro tak malý počet rodinných domů, jak je tomu tady, je finančně poměrně náročné a z hlediska provozu ne zcela efektivní. Navíc když nedaleko máme vodovod s vlastním zdrojem," vysvětluje vedoucí odboru zemědělství třinecké radnice Jana Gavlasová.

O propojení obou vodovodů se mluví už dlouho. Investice se pohybuje kolem 5,5 milionu korun, počítá šéf investičního odboru Daniel Fojcik. To je podle něj částka, kterou město ročně dává na výstavbu vodovodů v celém Třinci.

"Požadavků na vodovody máme asi za 80 milionů korun. Priorita vždy vychází z ekonomického propočtu a tady to opravdu vychází někdy 200 až 400.000 korun na jednu přípojku, což je dost," upřesňuje Fojcik.

Projekt už sice vzniká, v rozpočtu na příští rok na něj ale peníze nejsou. A místní musejí počítat s ostrou konkurencí i v příštích letech. "Vodní poměry v krajině se mění a v době sucha voda ve studních jednoduše není. To znamená, že začíná být stále větší tlak, aby město v okrajových částech vybudovalo vodovody," upozorňuje Jana Gavlasová.