Nestřílejte na silničáře!

Český člověk si rád zanadává. Kromě politiků a drahoty bývají častým terčem takových slovních útoků i ti, co se snaží udržovat vozovky ve sjízdném stavu. To snad není pravda, ti silničáři jsou úplně nemožní, zase je těch pár centimetrů nového sněhu zaskočilo! V době od prosince do března je výskyt takového kritického výlevu u převážné většiny řidičů velmi častý.

Jsou opravdu silničáři tak neschopní? Věřím, že ne. Pracovní povinnosti mi občas velí s nimi komunikovat. Skrze telefonní sluchátko pak mám příležitost slyšet, co všechno se na jejich dispečerském pracovišti děje. Opravdu si myslím, že to nemají lehké. Mám za to, že jejich personální stavy jsou značně podhodnocené. V takovém počtu je pro ně zimní údržba cest docela složitá. Pravda, mohou se obrátit i na své smluvní partnery. Ale přece víte, jak to u nás občas chodí. Smlouva se uzavře a svět se kvůli jejímu nedodržení hned nezblázní. Ani technická kvalita odklízecí techniky není zrovna ohromující. Silničáře je třeba spíše obdivovat, v jakých letitých rachotinách musí dělat svou práci. Peněz na obnovu jejich vozového parku je ale chronicky málo. Dalším stresujícím faktorem je časová nevyzpytatelnost. Nikdy přesně nevědí, kdy budou muset okamžitě nastoupit a začít plužit nebo sypat. To na klidu taky nepřidá. No a pak na povel vyjedou do terénu, kde jim lidi obvykle nemůžou přijít na jméno. Nic příjemného!

Kritizovat umí každý, o pochopení se však snaží málokdo. Samozřejmě neříkám, že jsou všichni silničáři dokonalí. I mezi nimi jsou jistě takoví, kteří čest jejich cechu rozhodně nedělají. Úplně to samé ovšem platí i pro všechny další profese. Silničáři mají jen tu smůlu, že jejich práce je víc vidět. A to ještě nemluvím o případech, kdy za komplikace na silnicích vůbec nemohou. Zamést před vlastním prahem by si v této souvislosti měli hlavně ti řidiči, kteří se na zasněžených nebo zledovatělých cestách vesele prohánějí s letními pneumatikami.