Netradiční basket

24. listopad 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Rudé šátky, české normalizační hity, příslušníci veřejné bezpečnosti a nebo vystoupení jiskřiček v pionýrských úborech. I takto může vypadat utkání nejvyšší české basketbalové soutěže. A to i v roce 2009. Netradiční oslava sedmnáctého listopadu se stala námětem poznámky Kateřiny Daňkové.

0:00
/
0:00

Autorem neotřelého nápadu je basketbalový klub NH Ostrava, který se v sobotním zápase proti Prostějovu vrátil v čase o 20 let dozadu. Týmu se v lize dvakrát nedaří a tak se vedení rozhodlo, že odmění své stálé příznivce originálním způsobem. Už u vchodu vítali návštěvníky příslušníci Veřejné bezpečnosti, kteří dohlíželi na poklidný průběh celé akce. Počáteční překvapení především starších generací vystřídalo u většiny diváků příjemné nadšení. Obzvláště poté co zjistili, že jim na zápas stačilo vyrazit jen s pár korunami v kapse. Ceny byly totiž opravdu lidové. Pro pamětníky přesně takové jako v roce 1989. O přestávkách pak na známé hity Michala Davida tančily malé mažoretky v rudých šátcích. Době před 20 a více lety se přizpůsobil i tamní bufet. Kdo zatoužil po něčem k snědku, mohl si lacině koupit housku se salámem, párek nebo utopence. Nechyběla ani pravá kanárkově žlutá sodovka nebo malinovka. Neplánovaně, avšak k radosti pořadatelů, byl k vidění i typický úkaz dob dávno minulých. Před výčepním pultem se vytvořila fronta jako na banány. Dobová atmosféra měla pozitivní dopad nejen na náladu přítomného publika, ale především na výkony jinak tápajících ostravských basketbalistů. Přestože pobývají téměř na samém dnu tabulky, nečekaně tentokrát porazili favorizovaný Prostějov.

autor: Kateřina Daňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.