Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – duben 2022

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V dubnovém vydání uslyšíte estonskou zpěvačku Mari Kalkun, kolumbijskou skupinu Amaru Tribe, angolského zpěváka Bongu a od českých, ruských, běloruských a ukrajinských hudebníků protiválečnou píseň Nevzdám se.

Královny krásy léta přály ve svých děkovných projevech světu tak dlouho mír, až se z toho stala dutá fráze, když ne rovnou důvod ke vtipkování. Takhle jsme to viděli my na Západě, zatímco v jiných částech světa by za mír dali cokoliv. A i když nás lidé z válečných míst o něho prosili nebo nám o něm zpívali, dost často jsme si nedokázali naplno představit, v jak vážné situaci se ocitli a přestože jsme s nimi soucítili a snažili se pomáhat, životadárná náplň slova mír nám do značné míry začala unikat a tak nějak zevšedněla. Zkrátka jejich války se odehrávaly až příliš daleko od našeho blahobytného západního pohodlí. A to i v případě nesmírně krutých zvěrstev provázejících rozpad Jugoslávie. Ty jiné jsme v přímém přenosu sledovali v televizi, aniž bychom si jen na moment připustili, že bychom se na ně mohli jednou koukat doslova přes kopec. A teď se to děje: na Ukrajinu to máme kousek, Slováci s Poláky s ní přímo sousedí. Už nepotřebujeme zpravodajství, mnozí ukrajinské uprchlíky ubytovali doma a přišli jich k nám statisíce, takže zvěsti o nelidských hrůzách a zavrženíhodné ruské agresi máme z první ruky – v nejednom případě od vdov a sirotků. Pomáháme, co to jde, nejen z povahy lidství, vede nás k tomu i pohled na nesmírnou odvahu Ukrajinců bojujících za svou zemi a vlastně, a to si je nutné uvědomit, i za nás, protože nikdo neví, kde se hodlají ruské tanky zastavit; v tom je diktátor Putin naprosto nevyzpytatelný. Čeští, ruští, běloruští a ukrajinští hudebníci vedení ruským jazzovým kytaristou Igorem Ochepovskym mu proto vyslali jasný vzkaz skladbou: Nevzdám se.

Tak jako se z přání světového míru stala fráze, na významu pozbyly i protiválečné písně: na Západě jsme je už nepotřebovali a ke skládání nových v mírových dobách neměli důvod. A ty tuarežské, malijské, syrské, afgánské nebo súdánské protiválečné songy se nám líbily spíš jako hudba; i když nás dojímala a s pláčem nešťastných autorů jsme soucítili, slova o míru a prosby k ukončení bojů nás tak nějak míjela, přiznejme si to. Estonská písničkářka Mari Kalkun o takových pocitech, za které se nesmíme stydět, zato o nich musíme přemýšlet a mluvit, zpívá v nové skladbě Somewhere There's War:  „Někde je válka, někde to na bojišti někoho roztrhá, někdo zemře a děti pláčí. Ale to není moje věc, je daleko ode mne.“

Na novém albu Kintal da Banda, což lze přeložit jako Duch místa, vzpomíná legendární angolský zpěvák Bonga na své mládí a nejvíc na místo, kde prý zažil to nejdůležitější v životě: na dvůr domu svých rodičů, kde se naučil co je spravedlnost, úcta ke starším a láska k dobrým lidem. Sice mu bude už osmdesát let, ale to Bongu nezastaví před tím, aby si s kapelou dál neužíval angolské národní taneční styly kizombu a sembu. V těch skladbách je tolik naléhavosti, že ani nemusíte rozumět jeho angolské kreolštině, abyste porozuměli, že jen tak do větru, třeba pokud jde o jeho apely na ochranu přírody, Bonga nezpívá. Většinu života žije v Lisabonu a mnoho let bydlel i na Kavpverdských ostrovech a ví se o něm, že doslova miluje zpívání s ženami, takže půvabného duetu se dočkáme i na albu. Ve skladbě Kudia Kueto se mu partnerem stala francouzská zpěvačka Camélia Jordana.

Název alba Entre Dos Mundos (Between Two Worlds) má symbolizovat dvojí identitu členů skupiny Amaru Tribe. Zpěvačka Katherine Gailer s raperem Oscarem Jimenezem pocházejí z Kolumbie a perkusista Cristian Saavedra z Chile; a mezi producenty a muzikanty najdeme také Argentince nebo bubeníka z Venezuely. Všichni však žijí v australském Melbourne, zbožňují globální elektro taneční hudbu, reggaeton, australský rock s didgeridoo a hip hop a samosebou ze všeho nejvíc cumbii. Výslednému zvuku tudíž říkají Oceanic Cumbia a pojmenovali se po dvouhlavém draku z incké mytologie, přelétávajícím mezi říší snů a podsvětím. Jakmile se někde objevil, většinou to ohledně dešťů a síly větrů nevěstilo nic dobrého; Inkové ale také věřili, že může přinést revoluci, což se sice o hudbě kapely zrovna říct nedá, když se ale rozdávala nápaditá taneční energie, šli si Amaru Tribe podle všeho dvakrát.

Spustit audio