Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – září 2023

„Albem The Returner oslavuji skutečnost, že každý z nás, kdo dýchá a je přítomen na této planetě, přežil pandemii a teď může radostně tančit. Na druhou stranu, jak dobře mnozí z nás vědí, současně prožíváme opravdu děsivé oživení rasismu a fašismu, a to nejen v mé zemi, ale celosvětově. A to je doba, kdy se musíme ještě víc držet za ruce a hlasitě oslavovat naše odlišnosti. Dřív jsem snila, ale teď píšu. Slova používám jako vřetena, abych utkala svět, kde každé dítě je v bezpečí a milováno. A vědělo, že černá barva je dobrá a krásná,“ řekla o svém druhém albu americká písničkářka Allison Russell. 

Nastává prý soumrak rock'n'rollu, ale ještě než k němu dojde, a kdoví, jestli, triumfálně vstanou jeho staří hrdinové a dokážou, že bez pořádného rock'n'rollu by svět přestal být tím, čím vždycky býval. Přesvědčení sedmdesátileté hvězdy americany Lucindy Williams na novém albu Stories from a Rock’n’roll Heart nelze než nesdílet.

„Pokud máš rock'n'rollové srdce, nemusíš myslet na velké umění. Všechno co potřebuješ, je hrát na kytaru a jít si za svým snem, ať už tě zavede kamkoliv. Tehdy zjistíš, že tvoje rock'n'rollové srdce nikdo nezlomí,“ zpívá Lucinda Williams ve skladbě Rock N Roll Heart, ve které se k ní s hlasy přidávají Bruce Springsteen, jeho žena Patti Scialfa.

Předchozí, velmi tvrdé a v textech nekompromisní album Good Souls, Better Angels zakončila Lucinda Williams ve skladbě prosebnou motlitbou Good Souls: „Pomozte mě v temných dobách zůstat nebojácnou a silnou.“ Tornádo jim s manželem odneslo střechu, pak přišla pandemie, frustrace z Trumpa dosáhla vrcholu a tak se zeptala manžela: „A teď přijde co?“ Lakonicky odpověděl: „Kobylky?“

Kdyby jen kobylky, něco daleko horšího: v listopadu 2020 Lucinda prodělala mrtvici, po které lékaři nedokázali zodpovědět, jestli ještě vůbec bude moc někdy chodit. Pouze včasný zásah a náročná rehabilitace zabránily trvalejším následkům, přestože jeden zůstal: dodnes nezvládá hrát na kytaru. Ani to nezdolné Lucindě nezabránilo pracovat na novém albu, jehož leimotivem může být prohlášení: „Jsem pořád tady a jen tak nezmizím.“

Všech deset skladeb napsala s manželem Tomem Overbym a s kytarami a hlasy vypomohli přátelé: rockeři Jesse Malin, Travis Stephens, Tommy Stinson a další skvělí instrumentalisté a k tomu, slavná countryrocková písničkářka Margo Price.

Když se před mnoha lety malijského velikána Salifa Keity zeptali, jestli by mohl doporučit nějaký tajný hudební poklad, s úsměvem odpověděl: „Zajděte si na ministerstvo školství a ptejte se po Idrissovi Souamoro.“

Nositel malijského rytířského řádu, doktor muzikologie, autor nespočtu publikací, vyhlášený expert na výuku v Braillově písmu a bývalý ředitel Institutu pro mladé slepce v Bamako tam až do odchodu do důchodu v roce 2011 pracoval jako generální inspektor. Mezitím hrával se Salifem Keitou, Mory Kantem, Ali Farka Tourém a stál u zrodu úspěchu manželské slepecké dvojice Amadou & Mariam.

Celá Idrissova dosavadní kariéra utajeného velikána malijské hudby trpí jedním velkým nedostatkem: dostat skvělého zpěváka a kytaristu do studia není vůbec jednoduché. Ačkoliv mu letos bude čtyřiasedmdesát let, právě vydané album Diré (1)  je v pořadí teprve třetí. Pojmenoval ho po městě, kde se potkal s manželkou a narodila se tu jeho dcera. Ve skladbě Yéle uslyšíme nenapodobitelnou kytaru jeho bývalého žáka Amadou Bagayogo.

Idrissa pochází z regionu Koulikoro, středu dávné říše Mali a dodnes významném centru griotské kultury národa Mandingů. Jeho otec ovšem přišel z Wassoulou, domově tajemné lovecké hudby nemající s grioty naopak nic společného. A na prolínání dvou hudebních tradic stojí nadále Idrissova hudba: sám vedle kytary hraje na loveckou harfu kamalen n’goni, zatímco slavný Mahamadou Dramé se k němu přidává s griotskou loutnou n’goni. Pro Idrissu bylo také vždy typické, že rád přilnul k americkému soulu, kubánské hudbě, bluesovým kytarovým stylům ze severu Mali a nechal se doprovázet klávesami se zvukem hammondek.