O bezmocnosti

Před časem mě v redakci Českého rozhlasu Ostrava navštívila taková moc pěkná a milá babička. Přesně taková, jakou vídám v pohádkách, kde obvykle hřejivým hlasem pomůže někomu v nouzi nebo dobrou radou ke štěstí. Tak taková to byla pěkná babička, ale nepřišla pomoci, ale naopak - sama potřebovala pomoct. Půjčila totiž své sousedce 30 tisíc korun. Jenže jak už to chodí, ze sousedky se vyklubala zmije jedovatá a o vrácení peněz nechtěla ani slyšet. Babičce Emilce ale došla trpělivost a dala to k soudu. Ten rozhodl v její prospěch s tím, že za pár dnů, po nabytí právní moci toho rozsudku, musí sousedka peníze i s úroky vrátit. Přesto jí peníze nedala a spíše se jí snaží dodnes zastrašovat a vydírat. Když mi to babička Emilka u nás v rozhlase vyprávěla, tak mi bylo smutno. Taková hodná babička a takové má na stará kolena trápení. Vysvětlil jsem jí, ať se obrátí na advokáta a ten zařídí exekuci a nebo - pokud jí ta sousedka vyhrožuje, tak ať to oznámí policii. Pak mi ale došlo, že babičku Emilku to všechno trápí, že z toho nespí, že nejí, až se jí z toho zhoršuje zdravotní stav. Sedli jsme si spolu do křesílek v rozhlase a já se snažil tu starou paní přesvědčit, že peníze jsou jedna věc, ale její zdraví věcí druhou. Na lumpa se nedá jít poctivou cestou, na lumpa se musí jeho zbraní. Lstí a zákeřností, podlostí, protože jinak ten poctivý člověk nemá šanci. Nejhorší na tom je, že na jeden rozsudek je jedno odvolání a tak pořád dokola, až ta žalující strana, ten poctivý člověk, který se chce dovolat svých práv, ty soudní tahanice a ty roky čekání nevydrží a obvykle umře. No a ta druhá strana, ten prevít, co vám dluží vaše peníze, tak ten z toho má radost a život se mu změní v rozkvetlou zahradu plnou veselého vítání každého nového dne, protože nic vracet nemusí. Babičce Emilce, naší posluchačce, jsem tedy vymoci její peníze, i když vyhrála soud, zatím nepomohl. Snad jsem jí alespoň zlepšil náladu a dodal odvahu s lumpem zatočit jeho vlastními zbraněmi. A pokud se vám stalo něco podobného, zkuste dnes vymyslet na své podlé nepřátele něco v jejich stylu, něco podobně podlého, něco ve stylu například české komedie Zítra to roztočíme, drahoušku. Budete sice vypadat jako oni, jako ti lumpové, ale budete z toho mít alespoň na chvíli radost. A příjemný den přeje Artur Kubica.