Obyčejné starosti

Už jste někdy měli pocit, že jste hromosvodem všech problémů a k vašim starostem přibývají nenápadně i starosti druhých? Těžko říci co je příčinou takového stavu, ale jedno je jisté, není to nic příjemného. Ještě horší je, když si někdo ve vašem okolí umane, že jeho problémy jsou daleko horší než ty vaše a tak vás denně bombarduje bezradnými telefonáty, e-maily a esemeskami. Shodou okolností mám jedno takové období právě za sebou.

Nevadí mi čas od času dělat takzvanou dutou vrbu a naslouchat nářkům jiných. Člověk má aspoň šanci poučit se z případných chyb svého okolí. Jak se ovšem říká, čeho je moc, toho je příliš! Mám kamarádku, říkejme ji třeba Denisa, co jí znám stěžuje si takřka neustále. Asi před týdnem přišla s teorií, že ji zřejmě někdo uhranul. Říkám si, chudák holka nemá to jednoduché. Právě se sní rozešel dlouholetý přítel, jezevčíka ji o prázdninách přejelo auto a navíc nemůže už dva roky narazit na solidní zaměstnání. Rozhodně nepatřím mezi ty, kteří věří na osud, v případě své nešťastné kamarádky, ale dělám výjimku. Aby toho nebylo málo Denisa vykládá karty. Je to už měsíc, co nabídla nahlédnutí do budoucnosti také mně. Souhlasil jsem a trpělivě přestál hodinový monolog o tom co přijde. A jak jsem dopadl?

Věřte - nevěřte až na pár drobností se Denisa nespletla. Škoda jen, že ty drobnosti se týkají zdraví. Mezi tím, že mi práce půjde od ruky, zlepší se má finanční situace a pocítím vášeň, se kamarádka jaksi zapomněla zmínit o nečekané tříselné kýle, která mne teď vyloženě obtěžuje.

Plyne z toho i jedno poučení, není moudré se stresovat problémy jiných a pak, lepší než vykládání karet je spolehnout se na vlastní úsudek.