Okra Playground: Kalevela a elektrofolk

Tři skvělé finské zpěvačky, zároveň hráčky na starobylé finské tradiční nástroje a mužská kapely za nimi. Dohromady Okra Playground, nový objev finské world music.

Pokud vás napadla Värttinä, není na tom nic překvapivého, kdyby ale skoro ve všem nezněla ještě donedávna neznámá skupina moderněji a vlastně docela jinak. Při srovnání s Värttinä sedí nádherné vokální harmonie a občas stejné zdroje inspirace, hudba Okra Playground nicméně vychází z folkrocku, elektroniky a popové dramatičnosti.

Šestičlenná formace existuje od roku 2010, teprve nedávno se jí ale podařilo prorazit na mezinárodní scénu a představit se loni na veletrhu Womex. Fakt, že se tak stalo daleko později, než skupina předpokládala, s nadsázkou zdůrazňuje název nového alba. Turmio totiž znamená ostuda.

Okra Playground vedou tři zpěvačky a hráčky na starobylé tradiční nástroje. Maija Kauhanen, Essi Muikku a Päivi Hirvonen jsou zároveň písničkářkami s vlastními kariérami a se třemi hudebníky se na spolupráci dohodly během studií na věhlasné Sibeliově akademii v Helsinkách.

A teď, co jsou ty starobylé nástroje. Samozřejmě se jedná o finský nástroj citeru kantele. Tu podle finského národního eposu Kalevala poprvé z čelisti velké ryby a vlasů krásné dívky vyrobil neohrožený pěvec Väinämöinen. Citera kantele existuje v mnoha velikostech a s rozdílným počtem strun. Má velmi jemný a krásný zvuk, který zpěvačky skupiny Okra Playground občas filtrují přes elektronické efekty. Podobně si počínají také s dalším starým nástrojem, dvou nebo třístrunnou lyrou jouhiko.

Tři zpěvačky a hráčky doplňují baskytarista, perkusista a klávesista, a pokud jde o repertoár, část jsou moderně upravené tradiční skladby a zbytek tvoří autorské. Podobně je to s texty.

„Některé jsou velmi staré, ale my si je upravili pro dnešek a postupně začali psát vlastní texty,“ tvrdí členové skupiny žádající si do budoucna o naši pozornost.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.