Oldřich Šuleř: V očích měli plameny

30. březen 2022

Jan Zajíc se upálil 25. února 1969. Bylo mu 18 let. Kniha Oldřicha Šuleře mladšího s titulem V očích měli plameny vypráví skutečný příběh vítkovského studenta, který se jako pochodeň číslo dvě stal společně s Janem Palachem symbolem touhy po svobodě.

Ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava uslyšíte každou neděli od 27. února, poté všech pět dílů současně na čtyři týdny bude k poslechu zde.

Osmnáctiletý student z Vítkova neunesl tíhu ztráty svobody, nechtěl přijmout otupělost vlastního národa a byl přesvědčen, že jeho čin dokáže Čechy a Slováky vyburcovat z letargie. K vzepětí vlastenectví a zmrtvýchvstání národní hrdosti sice manifestačně nedošlo, ale není pochyb o tom, že Jan Zajíc stejně jako jeho předchůdce Jan Palach svědomím lidí otřásl. Každý se tehdy s jeho činem musel nějak konfrontovat.

Čte: Robert Finta
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 27. 2. 2022
Natočeno: v Českém rozhlase Ostrava

A neměli bychom na něj zapomínat ani dnes, neboť historie se opakuje docela ráda, byť vrhá události do jiných podmínek.

Oldřich Šuleř mladší se pokusil beletrizovanou formou rekonstruovat příběh Jana Zajíce. Využil k tomu všech dostupných zdrojů, archivy, články v tisku, rozhovory, vzpomínky spolužáků a přátel trampů.

Jan Zajíc

Podstatné bylo jeho setkání se Zajícovým kamarádem Janem Nyklem, který s ním 25. února absolvoval cestu do Prahy. Marná snaha odradit Jana Zajíce od jeho tragického záměru, obviňování, že mu v jeho činu nezabránil, stíhání pro trestný čin napomáhání sebevraždě, nátlak Státní bezpečnosti – to vše vedlo k tomu, že celých 50 let o svých zážitcích mlčel. Tak se stalo, že s jediným přímým účastníkem celé události od roku 1969 nikdo – žádný novinář či historik – dosud nehovořil. V knize se proto objevují i dosud nepublikovaná fakta a řada zatím neznámých detailů a okolností.

Pětidílné čtení pracuje samozřejmě jen s částí textu knihy, kdo tedy chce vědět víc, musí jít ad fontes. Nelehký a emočně vypjatý scénář svěřil režisér Tomáš Soldán mladému členu činohry Národního divadla moravskoslezského Robertu Fintovi. Dopisy dvou matek čte Alena Sasínová-Polarczyk. Nemalou roli v pořadu hraje také atmosférický hudební výběr Antonína Schindlera.

Maminko, tatínku, bratře a sestřičko!
Až budete číst tento dopis, budu buď už mrtev, nebo velmi blízko smrti. Vím, jakou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho vážím. Svým činem vám ho snad zajistím lepší. Znám cenu života a vím, že je to to nejvyšší. Ale já hodně chci pro vás, pro všechny, a proto musím hodně platit...
Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti, ať se Jacek učí tím víc, aby mě mohl víc mstít a Martička taky. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás, ani to, co jsem měl přes to všechno tak rád. Odpusťte mi, že jsem se s vámi tolik hádal. Jackovi posílám zpátky jeho fotku – měl jsem ho moc rád, vážil jsem si ho. Nejenom jeho, ale vás všech. Nenechte ze mne udělat blázna.
Pozdravujte kluky, řeku a les. Sbohem a odpusťte
Honza

Poslední rozloučení s Janem Zajícem
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.