Olympijská myšlenka

Dodržování lidských práv v komunistickém režimu, cenzura a tak dále. To jsou nejčastější témata kritiků olympiády v Pekingu. Na druhé straně stojí obrovská čínská okázalost a touha po představení svého světového významu počínaje monumentálními stavbami, mezi které patří i údajně nejlepší olympijská vesnice v dějinách, a konče téměř šíleným, několikaletým plánem přípravy domácích sportovců pro rekordní zisk medailí.

Nic naplat, čeká nás olympiáda plná kontrastů. Aneb Potěmkinova vesnice místního režimu. Je jasné, že kritici jsou kolikrát v právu. S původní olympijskou myšlenkou toho v Číně mnoho nekoresponduje. Nicméně ruku na srdce - v případě samotných her, které jsou prezentovány sportem, by to chtělo otevřít oči a přijmout realitu. Je to jenom byznys, který ovládá všechno, i ty obdivované sportovce, kteří do Pekingu dorazili i navzdory smogu, přes který kolikrát není vidět ani na slunce. Už olympijský výbor, když vybíral Peking za pořadatele letošních her, věděl moc dobře, co dělá. To samé se dá říct i o dlouholetých olympijských sponzorech, kterými jsou většinou lídři svých oborů a nebo společnosti toužící na toto postavení dosáhnout.

Tady olympijská myšlenka o zúčastnění se je pouze tvrdým diktátem peněz. A jinak to ani nejde. Vrcholový sport, tedy obrovská dřina, sám nemá se zdravím nic moc společného. Sport v dnešní podobě je jenom druh zábavy a lidé chtějí výkony a rekordy, takže se nám kruh vlastně uzavírá.

Vám, které olympijský sport zajímá, tedy přeji pěknou zábavu a kritikům doporučuji zkontrolovat si doma všechny výrobky, jestli náhodou na nich není napsáno Made in China.