Opuštěný vítkovický vodojem může být restaurací

Vysoké pece v Ostravě jsou dominantou města, ale zblízka nabízejí velmi žalostný pohled, říká hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. To, že se už dlouhé roky hledá řešení, je podle něj důsledkem někdejšího rozhodnutí státu. Prohlásil vyhaslé torzo za národní památku, ale neřekl, co a jak se s ní bude dít. Dodal, že 11hektarové monstrum je na jedné straně unikátním důkazem výrobních postupů od těžby uhlí po zpracování železa na velmi malé ploše, ale co teď? "Měl vzniknout i závazek státu. Jsme si vědomi, že to je velmi cenné. Bez finančního závazku je to možná krásné prohlášení, ale velmi složité. Tenkrát zaznívalo, že to bude řízená ruina. Já jsem se proti tomu velmi ohrazoval, protože si nemyslím, že národní kulturní památka má být v řízené ruině."

Jde o miliardy, což je nad síly kraje, města i vlastníka památky - společnosti Vítkovice. Generální ředitel firmy Jan Světlík zdůraznil, že lepší než počítat padající traverzy a uhnilé trámy, je něco vymyslet. Něco, co památce vezme část historické podoby, ale bude to pro ni znamenat záchranu. "Není to o tom, aby Ostrava neustále s nostalgií vzpomínala na svou historii, ale je třeba se postavit k projektu, že Ostrava je moderní industriální město."

Logo|foto:Český rozhlas

Vítkovice zveřejnily první konkrétní podobu Dolní oblasti pro budoucí léta. Koksovna by se měla změnit na místo pro adrenalinové sporty, vodojem na restauraci, plynojem na kongresové centrum a například energetická ústředna by se mohla stát jedinečnou galerií. Primátorovi Ostravy Aleši Zedníkovi se to líbí, ale čeká na studii proveditelnosti. Nejen co se týče nákladů na výstavbu, ale hlavně na pozdější provoz. Spoléhá také na pomoc státu. Ta podle něj přijít prostě musí. "Potom by bylo složité to nazývat ostudou města, bylo by to ostudou českého státu. Já si nepřipouštím, že by Česká republika mohla dát ruce pryč od tohoto projektu. Ať už prostřednictvím ministerstva kultury nebo rozpočtového výboru státního rozpočtu, různých fondů, aby se podílela na financování."

Spokojenost je patrná i ve vyjádření ředitelky ostravských památkářů Nadi Goryczkové. "My jsme konzultovali v rozpracovanosti ty studie. Mám z toho velkou radost, jelikož je to opravdu první konkrétní materiál o využití kulturní památky, nad kterým můžeme dále diskutovat a o kterém se můžeme dále bavit."

Ostravské Hradčany, jak mnozí vítkovický skanzen nazývají, se sice objevuje na oficiálních fotografiích Ostravy, ale stejně tak se hovoří o devastaci a smutném osudu památky, která by mohla být zhruba za pět let na seznamu UNESCO. V regionu teď poprvé zazněla stejná slova ze všech povolaných úst a čeká se na finanční náklady. Ty budou pravděpodobně ale tak vysoké, že výsledek studie může být nejen nad síly kraje, ale i státu.