Ovce a odpadlík

Miloš Melčák vybočil z řady a to se u nás nenosí. Osobně nemám rád lidi, co se chovají jako ovce, jdou tupě s davem, nedávají najevo svůj názor. Poslanec Melčák to udělal. Těžko říct, co ho k tomu vedlo. Jestli mu někdo něco slíbil nebo mu jen už začaly lézt na nervy nikam nevedoucí tahanice o moc či samotný stranický předseda svou agresivní rétorikou a blokováním čehokoliv.

To vše ale ponechme stranou. Mě na celé věci zaujaly následné drobnosti, které bych ovšem spíše než ve sněmovně, která by měla být váženou institucí, očekával na prvním stupni základní školy. Někteří nechtějí Melčáka v lavici. Rozhodují snad o směřování naší země malé děti? Exministr kultury Vítězslav Jandák, se kterým Miloš Melčák ještě donedávna sdílel kancelář, se dokonce netají radostí, že se jeho neposlušný kolega musel odstěhovat. V jeho případě se tomu ale moc nedivím. Má totiž vůbec divné nápady. Třeba ten poslední - sloučení rozhlasu s televizí. Myšlenka je to hezká, ale ani jeden z podniků na to není připraven. Ještě nedozrála doba, natož politická kultura. Snad za pár let. A velká slova o šetření? Těmi se dnes ohání kdekdo. Začněte u sebe, drazí poslanci. Ale chápu, jeden podnik se ovlivňuje snadněji než dva, že soudruzi?

Rád bych věřil, že lidé ve sněmovně nejsou jen stáda hájící své barvy a zájmy své a svých šéfů, ale těch, co je volili. Jedním z nich je i občan jménem František Tichý. A ten je rád, že se v poměrně svěžím věku dožil vlády. Ještě donedávna to tak totiž nevypadalo.