Parkující dacani

Že je aut v ulicích až moc, o tom snad nikdo nepochybuje. Stačí se podívat z okna. Panelová sídliště vznikala v době, kdy osobní auto vlastnila tak každá pátá až desátá rodina a podle toho byla i projektována parkoviště. O starých městských čtvrtích s úzkými uličkami snad raději ani mluvit nebudu. I když vlastně ano. I ty zmíním. Minimálně jednu uličku.

A začnu hned u ní. Je poměrně krátká a je v centru Ostravy. Slouží v podstatě jako příjezdová cesta k parkovišti za činžovními domy a z každé strany je lemovaná bílými a žlutými čarami, aby bylo jasné, které části mají sloužit jako chodník. Silničáři tam dokonce vykreslili i postavičky - zřejmě pro méně chápavé řidiče. Jenže se stále objevují tací, kteří - třeba pravým předním kolem zaparkují oné postavičce uprostřed hlavy, tedy uprostřed chodníku. To v lepším případě. Poměrně často se mi totiž stává, že se mezi odstaveným vozem a zdí domu sotva protáhnu (chci-li jít podle pravidel). Zase jeden bezohledný dacan, říkám si v takových chvílích a pohrávám si s myšlenkou zavolat odtahovku. Zatím odolávám a spoléhám na pracovité strážce veřejného pořádku.

Pak je ale místo, kde jsou parkovací místa vyznačena do poloviny chodníku. Malovali to ovšem nadvakrát. Poprvé totiž jaksi pozapomněli, že onen úsek na náměstí Edvarda Beneše by měl sloužit i pěším a své malůvky rozprostřeli po celé šíři chodníku, aby je o několik dní později nepříliš umně zaretušovali chodníkovou šedou a na to namalovali nové pomyslné boxy. Asi i díky tomu tak každé třetí auto dnes musím obcházet přes trávník. Zvláštní přitom je, že jako prasata parkují z 90 procent majitelé drahých aut. Někteří dokonce své auto drze postaví na místo, kde vůbec o parkování nemůže být řeč. Myslím, že to moc dobře ví. Dacani! Kolikrát už jsem měl chuť jim auto obejít s korunou? Tisíckrát? Nevím. Stejně by to ale nemělo smysl a beztak bych nakonec zaplatil já.

A tak stále marně přemýšlím, co s tím. Zatím mě nic kloudného nenapadá. A tak vás alespoň touto cestou, řidiči, prosím: Zkuste být ke svému chodeckému okolí ohleduplnější. Nikdy nevíte, jestli náhodou nebudete onen kousek trasy pro pěší akutně potřebovat i vy.