Pátý element?

Přiznám se, že patřím mezi lidi, kteří by určitou poslaneckou transfúzi velmi přivítali. Současné strany, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně, mě v lepším případě nudí a v tom horším rozčilují. Zároveň ale nechci, aby můj volební hlas propadl. Dát ho straně nebo hnutí s mizivou šancí na úspěch, to se mi nějak nechce. Takže jsem až donedávna zvažoval výhradně mezi těmi politickými subjekty, které už v Poslanecké sněmovně jsou. Ale ať jsem to probíral zprava nebo zleva, shora či zdola, zepředu či zezadu, nic kloudného jsem nevymyslel. Klasický nerozhodnutý volič.

To platilo do první zmínky o tom, že se Zelení přehoupli přes magických pět procent. Když jsme se to dozvěděl, zaradoval jsem se. Konečně se výběr možných volených kandidátů aspoň trochu rozšiřuje. Moje prvotní nadšení, podpořené dalšími průzkumy, ale postupně opadá. Uvědomil jsem si, že předvolební průzkumy se u nás ve skutečných volbách prakticky nikdy nepotvrdily. Věhlasné agentury, které nám s železnou pravidelností vnucují svá čísla, se prostě mýlí tím více, čím blíže je k volbám.

Vzpomene si ještě někdo na Důchodce za životní jistoty? Je už to nějaký pátek, ale průzkumy jim před časem taky přisuzovaly velmi lichotivé cifry. Důchodci tehdy dokonale podlehli sladkému mámení. Ani se jim nedivím. O to tvrdší pro ně byl skutečný přibližně tříprocentní výsledek. Chudák brouk potemník, kterého pak jejich šéf musel zaživa pozřít. Totéž v bledě modrém platilo pro Sládkovy republikány. Kde je jim konec? Takže předvolební průzkumy je v této zemi třeba brát s velkou rezervou.

Osobně se velmi obávám, že stranické složení Poslanecké sněmovny bude po červnových volbách úplně stejné jako teď. Jen počet křesel, ukořistěných jednotlivými partajemi, se poněkud změní. Slabá útěcha. Tak mě napadá, nebude lepší zakotvit přímo do naší Ústavy paragraf, že do Sněmovny se mohou probojovat pouze a jenom čtyři strany, které jsou v ní dnes? Prostě, Národní fronta číslo dvě. Řekne mi někdo, kdy se ledy prolomí?