Pavla Mročková: Strach blondýny
Hraje hudba, cinkají skleničky se sektem. Na slavnostní pódium stoupají více či méně významní úředníci i politici kraje. Pod ním stojí novináři a další lidé, kteří tady musí být, protože jim to jejich nadřízení přikázali. Všichni rozdávají úsměvy. Trochu tuhnou, ale jen díky mrazu a studenému větru. Tak to zhruba vypadalo včera na otevření obchvatu kolem Příbora.
Tak, a je to tady zase. Projíždím už potřetí kruhovým objezdem a marně doufám, že mě nikdo nevidí. Blondýna, pomyslel by si. Zachraňuje mě jen to, že je rondel nový. Mířím na slavnostní otevření obchvatu a nevím, kde to je.
Přece jen mě někdo pozoruje. Dělník. Chechtá se, ale ukazuje mi cestu. Už to vidím, stánek, pódium, vše je připraveno. Vytáhnu mikrofon a hledám. Někde tady musí být. Kdo? No ti, kvůli kterým stavba vznikla - obyvatelé Příbora. Ale oni tu nejsou.
Když jednoho spatřím a rozběhnu se za ním, zazmatkuje a utíká pryč. Počkejte, volám. Nezastaví. Podobně přede mnou utekl i další muž. Mají ze mne strach? Mám jen něco málo přes metr a půl. Čeho se bojí? Jdu ke stánku a tam jeden z výše postavených úředníků ukrývá štamprli se slivovicí. Pro jistotu mě ještě ujišťuje, že má řidiče. Nebojte se, mě je jedno, že pijete v pracovní době, ujišťuju jej. Strach má ze mě i mladá matka s kočárkem.
Ostatně, často se mi stává, že přede mnou lidé utíkají. Stačí, když vytáhnu mikrofon. Chce se mi na ně křičet - neblázněte, já mám přece taky často strach. Že něco špatně natočím nebo se zakoktám při živáku, rozumějte, při živém vstupu. Takže vážení, až mě někde uvidíte, jak zoufale pobíhám a dělám třeba anketu, nebojte se mě. I já se často přebreptnu. Jsem přece ta blondýna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
