Pitná voda

21. červenec 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Poznámka byla inspirovaná letními vedry a obědem v jedné z ostravských restaurací. A taky písničkou Jaromíra Nohavici s textem... pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte - balenou vodu...

0:00
/
0:00

"Prosím pěkně, nabízíte tady kohoutkovou vodu?? Pitnou vodu z vodovodu?" "Tak to tady nevedeme!" Když pak dostanu účet za dvě deci minerálky 26 Kč, vím proč. "Vždyť to je dražší než pivo!", koukám mlsně na okolní pivaře, ale uprostřed práce a ve 30 stupních si nechávám zajít chuť. "To máte tak všude," říká chytrá číšnice. Dím: "U piva to chápu, ono to je docela proces, než se vyrobí... ale minerálka? Voda???" Servírka odchází a něco posměšně šeptá kolegovi, že by na mou adresu??

Navštívila jsem přitom jednu z běžných ostravských restaurací a poručila si polední menu. Předražené, s bramborovou kaší ze sáčku a mizernou přílohou, známá dostala návdavkem syrové hranolky. Víckrát tam nepůjdu! Ale o vesměs špatném jídle a neochotě obsluhujícího personálu tak typických u nás dnes mluvit nebudu a před těmi výjimečně výbornými hluboce smekám!

Ze svého dětství si pamatuji, že na stole v kuchyni vždy stála většinou domácí šťáva a sklenice na vodu s poznámkou maminky, že si tu vodu máme nechat vždycky trochu odtéct. Nebo táta udělal na víkend sifon, z vody. Ještě teď mám před očima papírovou krabičku s bombičkami na výměnu... Minerálky jsem neznala, tak vincentku, a na speciální vodu jsme jezdili do Jánských koupelí směr Kružberk. Taky se hodně vařil do konvice čaj - taky voda z vodovodu - a jak jsme hezky vyrostli! Později bylo toho kolem nás na výběr nepřeberně. Voda už v kurzu rozhodně nebyla, sklo se nahradilo plastem a začaly se přenášet palety toho zdánlivě nejchutnějšího a nejlevnějšího pití. Pak se zase zjistilo, že obyčejná voda je zas dobrá, a začala se balit i ta... Do jaké části těla se ten svět obrací??? Pitnou vodou zalíváme zahradu, myjeme auta, sebe, vytíráme podlahy, splachujeme záchod ... tak se pak nedivme, že je nám jaksi žinantní ji pít!! Nebo jsou tu jiné důvody? Pár týdnů zpátky vodárny sdělily, že čerstvě načepovaná pitná voda z kohoutku je často kvalitnější, než ta balená nebo studánky v barelech. Konečně!! Ale byznys se mezitím rozjel, jakoby všichni ztratili zdravý rozum. Peníze, peníze, penízečky! A tak vodu pracně dolujeme z podzemních pramenů, kde by měla sloužit jako rezerva pro budoucí generace, pracně balíme, stovky kilometrů převážíme sem a tam, a pak kupujeme něco, čím se zalévají v době horka silnice. Jen Ti restauratéři, kteří překročili svůj stín, nabídnou, navíc v úmorném létě, svým hostům karafy nebo aspoň sklenici s čerstvě načepovanou vodou nebo ji ochotně na Vaše požádání přinesou. Že by těm ostatním došla fantazie a nápady a neměli jak jinak si vydělat pár ušmudlaných peněz? Ale ony asi zas tak ušmudlané nebudou. No, schválně, zkuste třeba hned dnes požádat o sklenici pitné "kohoutkové" vody, k jídlu. A pro jistotu, předem za ni nabídněte slušné spro-pitné!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.