Plivancový spor

Když jsem tuto zprávu zařazoval do jedné ze svých relací, zarazilo mne, že obviněný může odebrání vzorku DNA odmítnout. Proč? Pokud má čisté svědomí, bude mít od policie o to dříve klid. Odmítnutí naopak podezření jen posiluje.

Dovedu si ale také představit argument, že zanesení vzorku DNA do kriminalistického registru, který dnes mimochodem čítá asi deset tisíc jmen, nemusí být z nějakého důvodu v pořádku. Konečně - hlasy obávající se zneužití na sebe nenechaly dlouho čekat. U opozice se to dalo předpokládat, ta je proti vždycky. Už jen proto, že je opozicí. Návrh se ale nelíbí ani ministryni zdravotnictví. Jak by se dal ovšem registr zneužít, jsem ale nikde pořádně nevyčetl. Sám přitom netuším, jak by se to dalo udělat a k čemu by to mohlo být dobré. Ovšem argument opoziční ODS, že povinnost odevzdávat vzorky DNA je zásah do osobních svobod, mi přijde trochu přitažený za vlasy.

Naopak - dovedu si představit, že by se vzorek DNA odebíral automaticky třeba hned po narození nebo v deseti či patnácti letech. A nejlépe na celém světě. Myslím, že kriminalistům by se to líbilo. Komu by se to ale určitě nelíbilo, jsou s největší pravděpodobností orwelovští vizionáři. A zřejmě nejen oni. Jejich obavy mohou být určitě do jisté míry oprávněné. Jako u všeho nového. Vždyť kdo se dnes nějak výrazněji pozastavuje nad rodnými čísly, které nafasujete, aniž by se vás kdokoli ptal, zda o to stojíte. Anebo existence a evidence občanských průkazů či pasů... Vím, že identifikační číslo není součástí mého fyzična - mého já, ale provází mne celý život.

A ještě jedna věc. Zneužít se dá cokoli, ať už je to registrováno či nikoliv. I to vaše DNA lze získat docela snadno. Jestli se nemýlím, tak stačí jen z chodníku seškrábnout vámi na místě zanechaný plivanec.