Podobně podvodně

9. září 2008
Ranní poznámka , Ranní poznámka

O podivných prodejcích parfémů a zlatých prstýnků, a také o podivných ženách, které věští z ruky. O tom je dnešní poznámka.

0:00
/
0:00

Patřím k lidem, kteří mají rádi své ustálené zvyky, sobotní ranní velké kafíčko se smetanou a s medem a kus chleba s máslem a se sýrem, to je prostě moje. Každý má rád to své a mezi takové radosti patří i oblíbený obchod. Víte, kde co mají, kdy tam mají slevy, co kupovat a co kupovat jinde. Stává se mi každou sobotu, že když vycházím z obchodu s vozíkem plným dobrot, potkávám na parkovišti plnoštíhlé dámy, které mi nabízejí třeba parfémy. Dříve jsem takové obchodnice razantně odmítnul a ony za mnou poslaly obvykle nějakou připomínku o tom, že jsem dilina a zlý člověk. Od jisté doby to dělám jinak. Vezmu tu paní kolem ramen, přitulím se k ní a se smutným úsměvem ji řeknu: "Já jsem špatný zákazník,se mnou obchod neuděláte, fakt nejde to, nezlobte se na mě.". A představte si, ty ženy zbystří, začnou si mě prohlížet a obvykle se každá zeptá: "Vy jste policajt?".

A tady je ten moment, kdy máte vyhráno. Můžete říci po pravdě ne, anebo vyhýbavě nejsem policajt, je to ještě horší... A té paní to začne vrtat v makovičce a přemýšlí, co je horší, prokurátor, soudce , bachař... Zrovna minulý týden mi jedna taková povídá: "Vy jste ale poctivý policajt, protože jste mi to řekl. Jste dobrý člověk. A pak mě vzala za ruku, že mi bude věštit osud. V té chvíli jsem si vzpomněl na zkušenost jednoho kamaráda, který takovou ženu vzal do auta, věštila a věštila a pak ho obrala o pětistovku. Navíc celé to věštění je jenom komedie. Ale na věštění z ruky má každý svůj názor a to znamená, že já určitě nepatřím k těm, kteří by touto cestou kartářkám chtěl brát živnost. Jenom je dobré se dohodnout než začne hádat, za kolik korun to bude, protože potom nebudete chtít zaplatit požadovanou sumu, a taková zlomyslná kartářka na vás přivolá mor, lepru, choleru, mimomanželské neštěstí, a kdo ví co všechno. A to vám ohrozí ustálené zvyky a pak si to své kafíčko - jako já - ani nebudete chtít vychutnat. Nezbývá než s úsměvem a lišáckou historkou odhánět od sebe takové dotěry. Vlastně reagujete "podobně podvodně" na "podobné podvodné". A pěkný den přeje Artur Kubica.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.