Pověstmi opředený Radhošť i nejvyšší kopce Zlínska, to všechno nabízejí Beskydy

27. leden 2020

Moravskoslezské Beskydy jsou rájem pro všechny, koho láká čistá příroda, šumění lesů a spousta tras pro kolo a v zimě třeba běžky.

Nejvyšší kopce ve Zlínském kraji jsou v Beskydech. Správně bych měla říct v Moravskoslezských Beskydech, protože to je oficiální název tohoto pohoří. Ono je vlastně z velké části na území Moravskoslezského kraje a do našeho regionu zasahuje jenom kouskem.

Ale díky němu máme u nás tisícovky a taky pověstmi opředený kopec Radhošť. Nejvyšší horou je Čertův mlýn s 1206 m n. m. Jinak je to čtvrtý nevyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Od Radhoště je vzdálený necelých sedm kilometrů a vede k němu turistická stezka přes Pustevny.

Čtěte také

Beskydy, jak jsme zvyklí říkat, ta část, která je v našem kraji, jsou v okrese Vsetín. Je to překrásné a hodně členité zalesněné pohoří. Dokonce nejlesnatější v Česku. Přírodovědci je charakterizují jako krajinu horských hřebenů, hlubokých údolí, zurčících potoků a říček, rozkvetlých strání a starobylých dřevěnic.

To je skoro poetické vyznání a rozhodně není přehnané. Ještě v něm chybí zmínka o vodopádech, skalách, jeskyních, unikátních pralesovitých porostech, vzácných druzích karpatských rostlin a taky velkých šelmách, které v Beskydech žijí. Kromě rysů a vlků, se občas objeví i medvěd. Možná už taky patří mezi stálé lesní obyvatele, ale zatím to nikdo nepotvrdil. Podle odborníků, je to ale jediné území u nás, kde žijí predátoři pohromadě. Místo je unikátní, proto v roce 1973 vznikla Chráněná krajinná oblast Beskydy. Rozlohou je největší v naší zemi.

Čtěte také

Beskydy jsou celoroční turistickou oblastí, velmi oblíbenou a navštěvovanou. Zvlášť některá místa berou zážitků chtiví rekreanti skoro útokem. Nejvíc láká hora Radhošť. Podle pověsti byla sídlem slovanského boha slunce, války a vítězství Radegasta. Už méně proslulý, přesto zajímavý je shluk pískovcových bloků nedaleko kopce Čertův Mlýn. Říká se mu Čertův stůl, protože tak skutečně vypadá.

Představte si dva kamenné pilíře a na nich mohutnou kamennou desku. Podle odhadů může mít až 7 tun. Geologové si myslí, že je dílem přírody, historičtí badatelé ji vnímají jako keltskou stavbu k rituálním obřadům nebo primitivní sluneční observatoř. Existuje taky pověst o chudé vdově, do jejíž dcery se zahleděl čert. Matka po něm chtěla, aby jí jako věno během jedné noci postavil na vrcholu kopce větrný mlýn. Měl to stihnout do zakokrhání kohouta. Kvůli vdovině lsti se mu to nepodařilo a kámen, který právě nesl na zádech, spadl na zem, od té doby se mu říká čertův stůl a kopci Čertův mlýn.

Kaple na Radhošti se sousouším věrozvěstů
autor: Věra Hotařová | zdroj: Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.