Pozor na prázdné krabice

2. únor 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Chcete si koupit něco pěkného a potřebného a tak vyrazíte do obchodu. Na cestě mezi nákupním košíkem a domácím rozbalováním ale může číhat zvláštní druh záhadného nebezpečí.

Ženy chtějí být krásné a světe div se, je to hlavně pro to, aby se líbily nám mužům. Jestli se chtějí líbit jenom svému milému, anebo všem mužům, to není podstatné. A tak se má žena vydala do jednoho supermarketu pro relativně drahou žehličku na vlasy v akci. Tedy kvalitní zboží za výhodnou cenu, no nekupte to. Zaparkovala dopoledne před obchodem, opřela se do prvního volného vozíku a ještě než dorazila celá udýchaná k regálu s vysněnou žehličkou na vlasy, stačila předběhnout čtyři funící důchodkyně, které i s nákupními vozíky pelášily pravděpodobně stejným směrem. V regálu byla poslední krabice v originál balení i s těmi bezpečnostními popruhy proti otevření. Má žena zvítězila v běhu s vozíkem na sto metrů, a tak si žehličku o pár minut později přes pokladnu, kde ji připravili o tisíc korun, odvážela k autu. Uložila poklad do kufru a jela si dál po svých pracovních povinnostech. Teprve až večer, když jsme se sešli doma a byl čas na každodenní radosti v podobně sledování oblíbených napínavých seriálů v televizi, tak teprve tehdy vytáhla tu krabici z tašky a začala s napjetím rozbalovat. A představte si, v originálním balení, které bylo navíc opásáno dvěma popruhy proti vykradení, tak v té krabici nebylo vůbec nic. Jenom návod. Ta krabička byla úplně prázdná. Žena zbledla, rozbušilo se jí srdce tak prudce, až si raději sedla, při představě, že bude v obchodě velmi těžce vysvětlovat, že ta žehlička tam fakt nebyla, tak naprázdno dvakrát polkla, a pak už jenom smutně hleděla a mlčela. Bylo mi ji tak líto, že jsem se oblékl, nastartoval auto a do toho obchodu vyrazil zachránit rodinné štěstí. U reklamačního pultíku na mě zírali nejprve vyděšeně, ale pak se paní rozpovídala a začala vzpomínat, že už se jim něco podobného stalo, když například prodali z výlohy v originál balení vrtačku a pán, co si to koupil, tak doma našel v balíku cihlu. A pak dodala, že lidé dneska kradou kde co, a ukradou i zboží z originálně zabalené krabice. Pak si mě zkoumavě přeměřila, došlo ji, že zase asi nejspíš tak často nekradu, nechala rozhodnout manažera, a tak mi druhý den vrátili peníze. Žena si koupila novou žehličku na vlasy, nechala si to v obchodě rozbalit a vyzkoušet a všichni jsme byli nakonec spokojeni. Plyne z toho poučení, rozbalovat, rozbalovat a rozbalovat. Nekupovat zalepené krabice, čili zajíce v pytli, ale ověřovat, co v nich je, protože jak jste sami slyšeli, i takové záhadné případy, že tam není vůbec nic, se občas dějí. A pěkný den přeje Artur Kubica.

autor: Artur Kubica
Spustit audio