Pozor na prázdné krabice

2. únor 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Chcete si koupit něco pěkného a potřebného a tak vyrazíte do obchodu. Na cestě mezi nákupním košíkem a domácím rozbalováním ale může číhat zvláštní druh záhadného nebezpečí.

Ženy chtějí být krásné a světe div se, je to hlavně pro to, aby se líbily nám mužům. Jestli se chtějí líbit jenom svému milému, anebo všem mužům, to není podstatné. A tak se má žena vydala do jednoho supermarketu pro relativně drahou žehličku na vlasy v akci. Tedy kvalitní zboží za výhodnou cenu, no nekupte to. Zaparkovala dopoledne před obchodem, opřela se do prvního volného vozíku a ještě než dorazila celá udýchaná k regálu s vysněnou žehličkou na vlasy, stačila předběhnout čtyři funící důchodkyně, které i s nákupními vozíky pelášily pravděpodobně stejným směrem. V regálu byla poslední krabice v originál balení i s těmi bezpečnostními popruhy proti otevření. Má žena zvítězila v běhu s vozíkem na sto metrů, a tak si žehličku o pár minut později přes pokladnu, kde ji připravili o tisíc korun, odvážela k autu. Uložila poklad do kufru a jela si dál po svých pracovních povinnostech. Teprve až večer, když jsme se sešli doma a byl čas na každodenní radosti v podobně sledování oblíbených napínavých seriálů v televizi, tak teprve tehdy vytáhla tu krabici z tašky a začala s napjetím rozbalovat. A představte si, v originálním balení, které bylo navíc opásáno dvěma popruhy proti vykradení, tak v té krabici nebylo vůbec nic. Jenom návod. Ta krabička byla úplně prázdná. Žena zbledla, rozbušilo se jí srdce tak prudce, až si raději sedla, při představě, že bude v obchodě velmi těžce vysvětlovat, že ta žehlička tam fakt nebyla, tak naprázdno dvakrát polkla, a pak už jenom smutně hleděla a mlčela. Bylo mi ji tak líto, že jsem se oblékl, nastartoval auto a do toho obchodu vyrazil zachránit rodinné štěstí. U reklamačního pultíku na mě zírali nejprve vyděšeně, ale pak se paní rozpovídala a začala vzpomínat, že už se jim něco podobného stalo, když například prodali z výlohy v originál balení vrtačku a pán, co si to koupil, tak doma našel v balíku cihlu. A pak dodala, že lidé dneska kradou kde co, a ukradou i zboží z originálně zabalené krabice. Pak si mě zkoumavě přeměřila, došlo ji, že zase asi nejspíš tak často nekradu, nechala rozhodnout manažera, a tak mi druhý den vrátili peníze. Žena si koupila novou žehličku na vlasy, nechala si to v obchodě rozbalit a vyzkoušet a všichni jsme byli nakonec spokojeni. Plyne z toho poučení, rozbalovat, rozbalovat a rozbalovat. Nekupovat zalepené krabice, čili zajíce v pytli, ale ověřovat, co v nich je, protože jak jste sami slyšeli, i takové záhadné případy, že tam není vůbec nic, se občas dějí. A pěkný den přeje Artur Kubica.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?