Přijímací zkoušky

3. duben 2007
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Žáky pátých a devátých tříd základních škol čekají přijímací zkoušky. Dostat se dnes na vysněnou školu není vůbec snadné, a tak nervozita každého z nich roste. Zvolil jsem správně? Učil jsem se dost? Zvládnu přijímačky? Takovéto otázky si určitě kladou mnozí z nich.

0:00
/
0:00

"Stávající systém není dobrý, ale bez přijímaček se prostě neobejdeme." To tvrdí většina ředitelů středních škol, na které se tradičně hlásí spousta zájemců o studium. Ti musí prokázat často encyklopedický přehled v testech zaměřených na český jazyk a literaturu, matematiku a všeobecné znalosti. V této souvislosti mě zaujal obsáhlý průzkum jednoho českého periodika. Oslovili řadu lidí, od vysokoškolsky vzdělaných, až po dělníky. A výsledek? Přijímačky jsou těžké i pro dospělé. Pouze jedna jediná žena, zástupkyně ředitele gymnázia v Uherském Hradišti dosáhla plný počet bodů. Vůbec ředitelé středních škol dopadli jako testovaná skupina nejlépe. Ostatní měli největší problémy s matematikou a nejlépe se jim vedlo v testu všeobecného přehledu.

Přijímací zkoušky, ať už na střední či na vysokou školu, absolvoval asi každý z nás. Mně osobně přijímačky na střední školu úplně minuly. Jednak jsem se mohla pyšnit výborným prospěchem a jednak ten rok, první po sametové revoluci, brali bez přijímaček každého, kdo dosáhl průměru 1,2. A to jsme ve třídě, až na dvě výjimky, byli všichni. O to zajímavější pak bylo, když nám v prvním ročníku dali na zkoušku testy, kterými bychom za normálních okolností museli projít. Výsledek byl žalostný. V naší třídě by zůstalo asi jen 10 studentů z 28. Přitom jsme po maturitě téměř všichni úspěšně vystudovali vysoké školy a v současnosti zastávají mnozí z nás zajímavé pozice ve svých oborech.

Vraťme se ale k současným přijímačkám. To, že někdo neodhalí doplněk ve větě "Zběhala louku skoro celou," či nevyřeší správně zadanou rovnici, ještě neznamená, že z něj nemůže být výborný chirurg nebo třeba manažer.

Odborníci navrhují, aby se místo současných přijímacích testů předkládaly uchazečům o studium testy obecně studijních předpokladů, což už se v mnoha případech děje, nebo aby každý žák byl vybaven výstupním hodnocením školy, kterou absolvoval. To by však nemělo obsahovat pouze hodnotící soud, zda je dotyčný studijní typ či nikoli, ale spíše jak byl v průběhu školní docházky aktivní, jakých dosáhl úspěchů a jaké kroužky navštěvoval.

Ať už to z přijímacími zkouškami dopadne jakkoli, nikdy bychom neměli zapomínat na známou pravdu: Vzdělání je to, co mi zůstane, až zapomenu, co jsem se naučil ve škole.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.