Přitažlivost obrazovky

1. červen 2004
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Lidé se začínají odvracet od televizních obrazovek a více se věnují svým koníčkům. To je závěr jednoho z průzkumů veřejného mínění. Zpráva potěšila zejména oční lékaře a k zamyšlení se sama nad sebou zřejmě přinutí televizní šéfy. I tak ale stále patříme k největším televizním pupkům.

Lidé v západní části Evropy se totiž k obrazovkám lepí na ještě kratší dobu. Ale i tak je to pokrok.

Na druhou stranu je celkem pochopitelný. Televize - především ty komerční - nám v podstatě od začátku servírují pořád to stejné: nekonečné ságy a telenovely, podřadné filmy či estrády, u kterých si lámu hlavu, koho vlastně mohou bavit.

Chce to změnu - tedy z pohledu televize. Z pohledu mého, člověčího - je to jedno, protože před obrazovku usedám velmi zřídka. U televize se totiž narozdíl třeba od rádia nebo poslechu hudby nedá v podstatě provozovat žádná jiná činnost, protože zaměstnává zrak.

Ale je potěšitelné, že se lidé začínají věnovat i něčemu jinému. Pokud si totiž budou všímat svého okolí jinak než prostřednictvím obrazovky, bude jim na něm více záležet. Co na tom, když vidím skládku na obrazovce? Pokud nenaruší přímo mou osobní procházku, je to velmi vzdálená věc. A to je jen jeden z velmi drobných a okrajových příkladů.

Netvrdím, že bychom se měli od televize zcela odvrátit, ale také nás nemusí zcela pohltit, dokonale vypláchnout mozek a zmanipulovat. Myslím, že volný čas, který nám život dává, se dá prožít lépe než sezením doma na gauči a zíráním na dosti pokleslou zábavu.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.