Prvomájové tenisky
Pestrobarevná mávátka, větvičky šeříku a houfy dětí i dospělých pochodující odněkud někam. Tak vypadaly organizované prvomájové průvody, do kterých jsme ještě před 16 lety všichni museli. Jana Bohušová má na ten poslední - co se šel v květnu 1989 - velmi osobní vzpomínky. Ráda se o ně s námi podělí.
1. květen 1989 ráno. Musím do průvodu. Všichni musí - takový je přece obyčej. K tehdejšímu folkloru patří i to, že si oblékám modrou pionýrskou košili. Jen šátek mi chybí - když se rozdával, nebyla jsem na schůzce.
Venku prší - nebo spíše lije. Říká se tomu "počasí, že by psa nevyhnal". To nic nemění na tom, že se celá naše třída musíme přesunout na opačný konec vsi, k restauraci U Lípy, odkud slavnostní průvod tradičně startuje.
Chci si zážitek z pochodu zmoklou vesnicí aspoň něčím zpříjemnit, a tak si obouvám šusťákové boty na suchý zips, které mám v botníku teprve pár dní. K modré pionýrské soupravě se báječně hodí - jsou totiž taky modré.
Prvomájový výšlap běží jak na drátku, až přijde úsek u Slavíkova kopce. Silnice tam prudce klesá, aby nabrala dech k ještě prudšímu stoupání. A v bodě 0, tedy v místě nejnižším, se pravidelně tvoří louže jako trám - zaplavuje cestu po celé její šíři. Chodníky tam pochopitelně nejsou, takže nezbývá, než přebrodit.
S totálně promáčenými modrými teniskami, které navíc pustily trochu své modře a vykreslily mi na bílých ponožkách nepravidelné mapy, se vracím domů. Ve dveřích mě vítá babička, která už se postará o to, abych se na promáčený 1. máj 1989 dívala navždycky jinak: "Máš sestřičku. Narodila se ráno a jmenuje se Petra," směje se.
Díky promáčeným teniskám na den jejího narození nikdy nezapomenu. Nebo je to naopak - díky ní nikdy nezapomenu na jeden prvomájový průvod?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
