Půvaby konce zimy

24. březen 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nezvykle dlouhá zima plná sněhu je už pro většinu lidí nesnesitelná. Autor následující poznámky se ale na vlastní kůži přesvědčil, že může mít i své nesporné výhody.

0:00
/
0:00

Minulý týden jsem s rodinkou strávil na Slovensku. Ostrava zrovna měla jarní prázdniny, tak proč si nevyrazit na lyže do Nízkých Tater. S ženou a sedmiletým synem jsme sice čekali, že ve všední dny nebude na sjezdovkách velký nával, ale skutečnost příjemně předčila naše očekávání. Když jsme hned první den před polednem dorazili pod vybranou sjezdovku, nevěřili jsme svým očím. Lyžovalo tam pouhých pět lidí! Další tři seděli v přilehlém bufetu a zvesela popíjeli. Takže žádné fronty na vleku a žádné složité vyhýbání se ostatním lyžařům. K tomu dlouhá, široká sjezdovka s více než metrem upraveného sněhu. Něco nebývalého pro lidi, zvyklé na čtvrthodinové fronty na vlek a omezený jízdní prostor. Stávalo se dokonce, že odpoledne po třetí hodině už jsme měli sjezdovku jen sami pro sebe. A řeknu vám, není to vůbec marné. Nemám nic proti lidem, ale při této aktivitě mi rozhodně nechybějí. Takto jsme si to užívali celých pět dnů. Pokaždé na jiném místě a pokaždé za stejně příznivých podmínek.

Zaujal mě i postoj drtivé většiny vlekařů. Bylo vidět, že jsou utahaní, znudění a že už je to prostě nebaví. Tu a tam jsem se s nimi dal do řeči, a sami mi potvrdili, že svahy upravují a vleky rozjíždějí už jen se skřípěním zubů. Připustili ale, že by bylo poněkud hloupé ukončit sezónu, když všude ještě leží přes metr kvalitního sněhu. Jak jsem zjistil, podobná situace v těchto dnech panuje i na horách v Česku. Závěrečná část zimy prostě má své výhody. Uznávám, že jen pro omezený počet lidí, ale opravdu má.

Jen přemýšlím, jak to s rodinkou uděláme příští rok. Jarní prázdniny pro nás tentokrát budou hned na začátku února. A to je vlastně vrcholná lyžařská sezóna. Takže se obávám, že na další podobný zážitek si musíme nadlouho nechat zajít chuť. Jarní prázdniny v polovině března bude mít Ostrava zase až za šest let...

autor: Michal Svatoš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová