Ramy Essam: Revoluce nekončí, revoluce trvá

Desáté výročí egyptské revoluce nejlépe vystihují dva umělecké momenty: skladba The Flannel Shirt zpěváka Ramy Essama, žádající svobodu pro uvězněného básníka Galala El-Behairyho a karikatura presidenta Sísího v pruhované uniformě od výtvarníka Ganzeera. Že tak hrdinové revoluce, žijící dnes v exilu, dopadnou, si tehdy nedokázali představit ani v nejčernějším snu.

Kočka je v Egyptě vnímána jako symbol svobody a konec nadějí znázornil streetartista Ganzeer už v roce 2012 obrazem zraněné pouliční kočky s jedním okem. Během revoluce a masových protestů maloval po káhirských zdech úderné grafitty. Mezi nejznámější patří určitě tank mířící dělem na prodavače chleba jedoucím na kole; rozuměj: chlebu jako základu života. Loňský presidentský portrét nejenže evokuje vezeňský mundůr, připojený nápis o zloději koček Egypťané čtou jako vzkaz, že antiliberální tyran Sísí patří za mříže.

Egyptská revoluce byla součástí Arabského jara a do země faraónů se přenesla ze sousedního Tuniska. Prolomit bariéru strachu z represí a ukázat všem, že je možné se bouřit a přitom přežít, pomohla především mládež, v ohromné míře využívající pro organizování protestů sociální sítě. Spontánně vznikající hudba pak vytáhla do ulic milióny lidí, dodala jim sebevědomí a pomohla svrhnout třicetiletý režim prezidenta Husní Mubáraka.

Hudba suplovala cenzurovaná média, paralyzovala režimní výzvy a dokázala sjednotit zmatené frustrované lidi. Když se mladý, dosud málo známý zpěvák Ramy Essam objevil s kytarou na káhirském náměstí Tahrír a davu zazpíval píseň Irhal, v překladu Odejdi, dav málem zešílel. Po celou dobu, až do vládcovy abdikace, žil na náměstí v provizorním stanovém městečku, chrlil ze sebe jednu píseň za druhou a téměř každou hodinu vystupoval na jednom z podií  odkud s miliónovým davem Mubáraka vyzýval: „Stojíme tu spolu a žádámě tě o jednoduchou věc. Odejdi. Protože my, kámo, nikdy neodejdeme.“

Píseň je dodnes považována za zásadní hymnu pro celou egyptskou revoluci a je řazena mezi nejvýznamnější hudební protesty novodobých dějin. Ramy Essam za svou aktivitu pak v roce 2011 obdržel významnou cenu dánské organizace Freemuse. Tak jako většina Egypťanů přivítal svobodné demokratické volby, po vítězství Muslimského bratrstva a vidiny tuhé islamizace země, Ramy v ostrých prohlášeních ale neustal a zúčastnil se nových masových protestů. Ty v roce 2013 ukončil krutý vojenský puč vedený generálem Abdalem Fattáhem Sísím, který se v červnu následujícího roku nechal jmenovat prezidentem a nastolil tvrdý autoritářský režim, stojící na potlačování lidských práv, cenzuře, věznění odpůrců a bezprecedentním tažení proti umělcům a médiím řízeným tajnou službou. Sísí ovládá také sociální sítě a jakékoliv zmínky o politice, sexu a rouhání trestá dlouholetými tresty, proto má Egypt v současnosti víc politických vězňů než před revolucí.

Ze strachu o život, protože odmítl nastoupit povinnou vojenskou službu, Ramy v roce 2015 emigroval do Švédska, odkud nepřestává nejrepresivnější režim v egyptské moderní historii kritizovat a provokovat. Hned po příjezdu vypustil do světa třeba nekompromisní skladbu Age of The Pimp. Zpívá v ní o pasákovi, měnící ve jménu náboženství lidi ve vlastní zemi v cizince, média v prostitutky a sebe v nadčlověka bortící se v krvi. Nemusíte dlouho přemýšlet, aby vám došlo, že prezident Sísí z písně žádnou radost neměl.

Když připustíme, že hudba patří mezi nejmocnější mírové zbraně lidstva, dokážeme pochopit, že Ramyho píseň o pasákovi silně zarezonovala v dalších arabských státech a za svou si ji vzali demonstranti v Libanonu, odkud pochází slavná raperka Malikah, stavící se v roce 2016 po Ramyho bok v další nekompromisní skladbě Segn Bel Alwan věnované ženám a jejich boji za rovnoprávnost. „V každé z nás žije královna Zenobia připravená na válku a síla z našich srdcí zasáhne váš strach,“ zpívají Ramy s Malikah a připomínají pronásledovanou právničku Mahinoor Al Masri, po Nelsonu Mandelovi jedinou aktivistku oceněnou ve vězení Mezinárodní cenou Ludovica Trarieuxa za lidská práva.

Ramyho hudba je v Egyptě přísně zakázaná. Policie s armádou má například právo zkontrolovat váš telefon a při zjištění, že posloucháte jeho hudbu, čeká vás hodně vysvětlování. A kohokoliv režim usvědčí ze spolupráce s Ramymm, má to spočítané. Přesněji řečeno, jde mu doslova o život: za text skladby Balaha byl básník Galal El-Behairy v roce 2018 usvědčený z terorismu, mučený a putoval za mříže, kde sedí dodnes. „Zatímco ty žiješ v zahradě, my ve vězení. Všichni se modlíme, abys se všemi svými gangstery shnil v tom nejtemnějším vězení“, zpíval Ramy, aniž by tušil, že tvůrce videoklipu Shady Habash v květnu 2020 za nejasných okolností v pouhých čtyřiadvaceti letech ve vězení zemře.

Loni v listopadu Ramy zhudebnil ve vězení napsanou El-Behairyho báseň El Amiis El Karoo (The Flannel Shirt) a požádal světovou veřejnost o podporu za básníkovo propuštění.

Spřízněné duše našel Ramy Essam v exilu u britského písničkáře Billyho Bragga, alžírského rebela Rachida Tahy, Toma Morello z kapely Rage Against the Machine a nezapomenutelně se uvedl také se zpěvačkou PJ Harvey. Nazpívali spolu skladbu The Camp, popisující humanitární krizi v libanonských uprchlických táborech, kde převážně trpí syrské děti. „Přál bych si mít křídla, abych mohl odletět daleko tam, kde se mě nikdo nebude ptát, odkud jsem přišel, jaké mám náboženství a barvu kůže. Už žádné války a žádné hranice, každý má nárok na svobodu a svou zemi.“

Spoléhat se na Sísího změnu režimu, takže i na odchod z málem doživotní funkce, kterou si nechal ústavou posvětit, ani na zvýšený mezinárodní tlak Ramymu nestačí. „Revoluce neskončila, revoluce trvá, a dokud se nebudu moc vrátit, budu dál bojovat, protože, jak řekl Konfucius, je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu,“ prohlásil zpěvák v roce 2018 na festivalu v německém Rudolstadtu, kde ho doprovodila švédská rocková kapela a veřejně tu zavzpomínal na chvíle, kdy s ním bok po boku na náměstí Tahrír vystupoval osmdesátiletý národní bard Ahmed Fouad Negm, který strávil za mřížemi osmnáct let. Většinu života tvořil duo se slepým skladatelem, zpěvákem a loutnistou Sheikhem Imamem a v arabském světě byli považováni za maják opoziční kultury a hlas nejchudších vrstev. „Našimi sdělovacími prostředky jsou masy posluchačů,“ tvrdil Imam v narážce na zákaz uvalený na jejich hudbu v rádiích a televizi. Z úcty k němu, natočil Ramy loni v prosinci  jeho skladbu Oh You Loved Ones.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.