Reality show

Počítám se mezi intelektuály. Mám přečtenu většinu knih od Umberta Eca, poznám hudební baroko od klasicismu a myslím, že se neztratím ani v debatě o postmoderně. Přesto úterý co úterý po 21 hodině dychtivě zapínám televizi, abych se celá nedočkavá zadívala na super reality show nazvanou výmluvně - Balírna. Možná víte, o co se jedná, pro ty nezasvěcené - jde o to, že tři muži soutěží o přízeň jedné dívky. V horším případě (z mého pohledu) tři dívky o jednoho muže. Postupně jdou z kola ven a na závěr zbude jeden šťastný pár. Tedy měl by zbýt.

Seznamovací pořady nejsou na našich obrazovkách nic nového, vzpomeňme třeba Zoznámte sa, prosím, s šarmantním moderátorem Milanem Markovičem. Nebo bláznivé Rande Markéty Mayerové a Slávka Boury. To, co mi však bere dech na Balírně, je snaha za každou cenu naladit účinkující a snad i diváky na erotickou strunu. Vždycky je mi líto těch světácky se tvářících, ale přesto sebou tolik nejistých dívek a kluků, kteří poté, co se znají sotva 2 hodiny, jsou vysvlečeni do plavek a nuceni se jakoby náhodně navzájem dotýkat. Někdy je to snad příjemné, někdy méně. A přesto do Balírny jdou a celému národu ukazují, jak moc stojí o lásku. (slyšíte ty uvozovky?) Říkám tomu mediální exhibicionismus. Jsou v televizi, a to je to hlavní. Kolegyně, se kterou každý díl probíráme, jde ještě dál, podle ní jde o duševní pornografii.

Nevím, co tomu říkáte vy. Jestli se bavíte nebo spíše pohoršujete. Každopádně když to některému adeptu seznámení nevyjde, většinou se tváří, že to nic, stejně se mu ten druhý zas až tak nezdál. Pouze nedávno, jedna dívka z Ostravy, vmetla s upřímností tolik charakteristickou pro náš region, do tváře mladíkovi to, co si o něm skutečně myslí. Doslova: Ty si taky trochu frajirek, hraješ to na obě strany.

Inu, Ostrava je region rázovitý. I v Balírně.