Reklamní výplach
Reklamy jsou různé. Některé nudí, jiné překvapí, jsou dokonce i takové, které provokují a dráždí. Existuje jistá šance a naděje - na to ostatně zadavatelé a také tvůrci reklam hrají - že budou i účinné.
Česko zaplavily billboardy hořícího muže zasaženého elektrickým proudem z vlakové troleje. Podmračené tragické nebe, které kontrastuje se žlutými plameny olizujícími tělo křičícího nešťastníka, nemůže podle mého nechat kolemjdoucího v klidu. A je to správně. Uznávám, že libé pocity tento reklamní panel nevzbuzuje. A že mezi billboardy, které rozesmátě propagují nejrůznější slevy v tom kterém nákupním centru či prostřednictvím polonahých víl nabízejí zboží a služby, působí chmurně. Na druhou stranu doufám, že zvolená metoda šoku bude aspoň trochu platná a na střechách vagónů nebudou po zásahu elektrickým proudem umírat další mladí či staří blázni.
Tragédií, nad kterými člověk nechápavě vrtí hlavou, se denně odehrává spousta. Proč děti lezou na střechy vagónů, proč si lidé zkracují cestu přes koleje či pruhy frekventované výpadovky a proč třeba někteří řidiči zkoušejí adrenalinové skrčky v tom největším provozu? Vždycky si říkám, že kdyby se platilo za hloupé nápady, rozmary a nerozum, tak na tomto světě žije spousta lidí takzvaně ve vatě. Je jen dobře, že se podobně agresivní a šokující reklamy snaží do hlav všech těchto hazardérů aspoň dloubnout. I když v mozkovnách některých pokušitelů by někdy neškodil ani onen pověstný reklamní výplach.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.