Reklamy a poutače
Reklamy a poutače nás obklopují snad ze všech stran. Natrefíme na ně venku na ulici, v budovách, v dopravních prostředcích a také doma v poštovních schránkách. Některé jsou cílené dobře, jindy by se o tom dalo dost pochybovat.
Tuhle mi má přítelkyně řekla, že v brněnské MHD zahlédla výzvu k výměně řidičských průkazů. Shodli jsme se, že to jsou skutečně "dobře" investované peníze. Kolik řidičů, co denně jezdí všude autem, si to v té tramvaji asi přečte?
Takto špatně zacílených reklamních kampaní bychom určitě našli víc. Někdo to možná myslel dobře, ale netrefil. Nechci tady kritizovat práci reklamních agentur, které toto mají na starosti. Kolikrát si totiž spoustu "ptákovin" vymyslí sám klient. Že tak zbytečně vyhazuje peníze, mu zjevně nedochází.
Nad takovými reklamami se jen pokaždé pousměji, jinak mi nevadí. Což už se ovšem nedá říct o nešikovně umístěných panelech na fasádách starých domů v centrech měst. To mi přijde přinejmenším nevkusné.
Nedávno mě takto doslova pobouřila takzvaná stojka s nabídkou mobilních telefonů s růžovým logem nejmenovaného operátora a adresou jakési prodejny v Mariánských Horách. Ten poutač byl totiž umístěn poblíž tramvajové zastávky u Domu umění a zcela zastiňoval výhled na Úsvit, jak se jmenuje ono obrýlené dílo u Elektry. Nepochopím, že někdo něco takového mohl dovolit. Naštěstí už je ten poutač pryč.
Vím, že je reklama důležitá a v dnešní době asi i nutná, ale přeci jen - trochu míry, vkusu a střízlivého uvažování by neuškodilo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.