Renáta Spisarová: Síla mládí

7. září 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Je to jen několik málo dní, kdy v Ostravě skončil festival nové hudby, jedna z největších akcí svého druhu na světě. Na celkem 19 koncertech se představila vedle Janáčkovy filharmonie Ostrava a mezinárodní Ostravské bandy celá plejáda vynikajících hudebníků a ansámblů od New Yorku po Berlín. Ostravské dny měly více zvláštností.

Předně jsem nevěřila vlastním očím, když si to po Nádražní ulici, tepně Ostravy poslední tři týdny dennodenně štrádovaly na tramvaj hvězdy současného skladatelského a interpretačního nebe.

Jména jako Rolf Riehm, Bernhard Lang, Phill Niblock nebo Carola Bauckholt, Daan Vandewalle, Johannes Kalitzke nebo John Tilbury vám asi nic neřeknou. Společně vytvářejí hudbu, která s mainstreamem nemá nic společného. To však jen podtrhuje důležitost jejich existence.

Samotný festival Ostravských dnů trval sice jen devět dní, ale celé akci předcházel týden zkoušení a před ním ještě týden institutu pro mladé skladatele. Zorganizovat v Ostravě nazkoušení a provedení asi devadesáti skladeb vyžaduje velké úsilí, důmyslný zkouškový plán, v rámci kterého se pohybuje téměř 200 hudebníků.

Logicky se tak nabízí představa, že se o organizaci všeho stará velký tým profesionálů. Když nahlédnete tomu všemu pod pokličku, tak kromě tří zkušených lídrů se k nim řadí ještě tři studentky, to je všechno. Jedna právě vystudovala mezinárodní vztahy, druhá je medičkou, třetí studuje marketingové komunikace. Děvčata, je jim málo přes dvacet, umí plynně anglicky, pochopitelně ovládají rychle práci všeho druhu na počítači, komunikaci s hotely, restauracemi, dopravou, staví jeviště, kooordinují náročné programy v Dole Michal, zapojení elektroakustického ansámblu, zajištění složitého koncertu v kostele sv. Václava atd. A navíc, bez reptání a s úsměvem pracují za docela malý peníz až 12 hodin denně.

To je síla malých organizací, které si nemohou dovolit hazardovat s penězi na provoz a tak se obklopují schopnými lidmi, které navíc spojuje nadšení, zájem, zodpovědnost a dobrý pocit z toho, že udělají v týmu maximum pro společnou věc.

Vzhledem k budoucím profesím těch tří děvčat, bych se už asi tolik neměla bát o stav naší politiky nebo medicíny. Až na to, že těm dnešním politikům, lékařům a manažerům taky jednou bylo něco málo přes dvacet.

Spustit audio