Rockoví lvi ze Zimbabwe

Je ovšem otázkou, koho ještě zajímá tak stará a zapomenutá hudba a ubezpečení, že by určitě měla, na současného posluchače moc neplatí, ten sotva stačí registrovat aktuální dění, do kterého rozhodně nepatří kapely z afrického pravěku. A protože ani nehrozí, že by se nahrávky znovu vrátily do kursu, album Roots Rocking Zimbabwe nejspíš uvítají pouze historici, sběratelé a hledači hudebních pokladů.

Každý školák asi ví, že na jihoafrickém území britské kolonie založili bělošští rasisté vedení Ianem Smithem v roce 1965 nikým neuznaný stát Rhodesii, měnící se po krvavé partyzánské válce o patnáct let později ve svobodné Zimbabwe. Takže proč podle autora kompilace Samy Ben Redjeba připomínat nechutný režim apartheidu, když územně to sedí málem na centimetr. To jen tak k názvu alba.

Tuniský rodák přivedl label Analog Africa na svět v roce 2006 a úplně první vydané album patřilo skupině Green Arrows Band ze Zimbabwe a najdete ji i na kompilaci. Redjep pátrá do hloubky jako málokdo jiný. Cestuje po kontinentech, prolézá obchody, archívy, tržiště a soukromé sbírky a vytahuje z nich neznámé hudební poklady. S velmi ceněnými kompilacemi vypráví kompletní příběhy: nahrávky doprovází podrobnými texty mapující historii a vzpomínkami aktérů. Představuje nám starou hudbu v úplně novém kontextu a podle svého přesvědčení, že budoucnost musíme hledat v minulosti.

Aby na častých cestách do Afriky ušetřil, nechal se leteckou společností Lufthansa najmout jako palubní stevard. V Zimbabwe pak našel obchod, ve kterém strávil mnoho času, a když se jednoho zeptal majitele, jestli už mu ukázal všechno, ten se prý jen usmál a řekl mu, ať chvíli počká. Zanedlouho přijel velký náklaďák plný beden a trvalo prý týden, než Rdjeb všechny otevřel a podrobně prozkoumal, aby vznikly první kompilace hudby ze Zimbabwe. Nedávno se do obchodu znovu vrátil a ke svému překvapení zjistil, že v zadní části leží pod tunou prachu další krabice, kterých si předtím nevšiml. Výsledek známe: album Roots Rocking Zimbabwe, v podstatě soundtrack rozpadu Rhodesie na pozadí partyzánské války za nezávislost.

Vládnoucí bělošská menšina během ní jednu věc podcenila: v touze užívat si všechna dostupná privilegia, nechala největší státní rozhlasovou stanici vysílat angloamerický rock, soul, reggae a funky. Tím si, jak se vzápětí ukázalo, proti sobě postavila vlivného nepřítele. Desítky kapel sice začaly hrát a napodobovat západní hudbu a psychedelii, ale postupně do nich zapletly konžskou rumbu, jihoafrickou mbaqangu a tradiční styly národa Shona, takže v Rhodesii vznikl unikátní lokální rockový subžánr. Nově zformované hnutí do textů skladeb nenápadně vkládalo zprvu jinotajné vzkazy, jejichž význam státní cenzura neodhalila a později, kdy válka nabírala na celonárodní mohutnosti, už vyloženě podvratné politické protesty mobilizující lidový odpor proti rasistické vládě.

Na rockové dění v Rhodesii okamžitě zareagovaly nahrávací společnosti z Jihoafrické republiky. Zní to sice jako velký paradox, že režim apartheidu podporoval boj černochů v sousední zemi, ale s antirasismem to nemělo nic společného, majitelé jihoafrických labelů zkrátka vycítili příležitost vydělat velké peníze. Do Rhodesie vyslali elitní producenty, zřídili tu nahrávací studia, pořádali talentové soutěže a vydávali nahrávky prakticky každé kapele, která se pohybovala na scéně. Z toho důvodu byl revoluční rockový kvas Rhodesie dobře zarchivován. V roce 1980, kdy vznikl nezávislý stát Zimbabwe, rocková revoluce prakticky ze dne na den skončila a na většinu nesmírně úspěšných kapel se postupně zapomnělo. Ve svobodné zemi už snad každý chtěl poslouchat jen chimurengu, nejradikálnější a zároveň nejtanečnější odnož rockového hnutí, reprezentovanou národním hrdinou Thomasem Mapfumem, přezdívaném Lev Zimbabwe.

Své rockové hudbě odvozené od hypnotické obřadní hudby stojící na tradičních rytmech národa Shona vybrnkávaných na kovové jazýčky mbiry ne bezdůvodně říkal chimurenga, tedy boj. Jmenovala se tak i válka za nezávislost, kterou Mapfumo ve svých skladbách podporoval a sjednocoval s nimi odpůrce režimu, takže na několik měsíců skončil ve vězení. Thomas Mapfumo mezi hudbou a politikou neviděl rozdíl a když se z nového vládce Zimbabawe premiéra Roberta Mugabeho začal klubat soupeře vraždící diktátor, postavil se i proti němu, takže byl nucen emigrovat do Spojených států, zatímco další hrdina odboje Oliver Mtukudzi, zůstal doma a hrál svou tuku music, jak své hudbě říkal a podával s ní zprávu o stavu země, propadající se s Mugabem do ekonomického pekla. Ale to už je jiný příběh, nepochybně ovšem související s rockovou revolucí zachycenou na albu Roots Rocking Zimbabwe v nahrávkách pětadvaceti nejdůležitějších skupin doplněných obsáhlou knihou a mnoha dosud nezveřejněnými fotografiemi.