Rozhodnutí soudu otevřelo diskusi o speciálních školách

Přestěhování dcery ze základní do zvláštní školy bylo velmi podivné, vzpomíná Berta Červeňáková. "Už ani sama nevím, proč mě ta základní škola tehdy odkázala na pedagogickou poradnu, že bude přeřazená."

Logo|foto:Český rozhlas

Ostravský aktivista Kumar Wishvanathan dodává, že romských dětí skončilo ve zvláštních školách až příliš mnoho. Podle některých statistik až 75 procent. "Mužou z nich být jen pomocní dělníci. Budou na věky odkázáni na sociální dávky," říká.

Náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová je ráda, že pojem zvláštní škola už z našeho vzdělávacího systému zmizel. Obává se ale, že objektivně posoudit deset let starý případ už není možné. "Jestli ty děti, které tam byly umístěny se souhlasem rodičů, by byly úspěšnější v normální škole," dodává.

Tehdy bylo ovšem rozhodování velmi složité, reaguje Darina Balážová. Je jednou z těch, které u Evropského soudu uspěly. "Pořád vysvětlovali, že ona to fakt nezvládá. Tak jsem potom souhlasila, aby dcera šla do zvláštní školy."

Vládní zmocněnec Vít Schorm poznamenal, že musí nejprve celý rozsudek prostudovat. V každém případě se ale nediví tomu, že soud zarazily velké počty romských dětí ve zvláštních školách. "Tím pádem neměly tu úroveň, jakou měli žáci základních škol."

Praktické zkušenosti učitelů a ředitelů speciálních škol jsou ale trochu jiné. Někde zkrátka žije Romů hodně a speciální škola je pro mnoho z nich přirozená a nutná. A vůbec to nesouvisí s jakoukoliv diskriminací. "Takže ty děti chodí k nám a všechny jsou tam zařazené právem," řekla nám tehdejší ředitelka školy, o kterou v této ostravské kauze jde.

Jiný praktický příklad má zase Josef Baláž, romský poradce města Bruntál. Popsal příběh talentovaného zpěváka, který také skončil ve zvláštní škole. "Pak chtěl nastoupit na konzervatoř, ale protože neměl za sebou základní školní docházku, musel si udělat jeden rok navíc," dodal Baláž.

Cestou z nepříjemností je podle Moravskoslezského kraje začlenění dětí pokud možno do běžných tříd. I když je to pomalé a velmi pracné. Mimo jiné tomu nahrává i další věta Evropského rozsudku, kde se píše, že se škola může jmenovat jakkoliv, ale důležité je, do jaké míry děti vzdělává a jaké šance jim dává do dalšího života.