Skibusy a vyšší moc

Skibusy zahájily provoz na první vánoční svátek. Z Ostravy a Nového Jičína vyjíždějí každé ráno do nejznámějších beskydských středisek. Odpoledne pak zpátky. Organizátoři projektu správně předpokládali, že skibusy by mohla využívat především dospívající mládež, která se bude chtít nezávisle na svých rodičích dopravit pohodlně a levně do Beskyd. Ocenit by je mohli i ti, kteří v zimě nechtějí řídit nebo mít starost o auto. Tolik teorie.

Praxe je ale zatím úplně jiná. Dosavadní zájem klientů o využití těchto linek je mizivý. Ztráta dopravní společnosti, která je provozuje, se ani ne za měsíc fungování pohybují v šestimístných číslech. Vysvětlení je nasnadě. Letošní zimní sezóna je prostě špatná, alespoň tedy zatím. Sněhu je málo. A pokud je, tak je většinou umělý. Jízda na něm není to pravé ořechové. Stěžují si lyžaři, naštvaní jsou vlekaři. Takže není divu, že se nepřízeň počasí obrátila i proti skibusům.

Podle mého názoru přitom jde o chvályhodný projekt. Copak ale mohli jeho organizátoři předvídat, jak mizerné bude počasí? Patnáctistupňové teploty nad nulou v lednu opravdu nejsou běžné. S lyžováním jaksi nejdou dohromady. Ale není všem dnům konec. Máme půlku ledna a situace se ještě může zásadně změnit, v což jako lyžař pevně doufám. Mrzí mě jen, že ta spousta práce, kterou si všechny zainteresované strany s provozem skibusů daly, zatím přichází nazmar. V takových situacích si člověk velmi názorně uvědomí, jak těžké je podnikat v oborech, které jsou závislé na meteorologických podmínkách. Můžete mít sebeušlechtilejší nápad a bude vám na nic, když dopředu neuzavřete smlouvu se svatým Petrem. Věřím ale, že beskydské skibusy přežijí i tuto klimatickou mizérii. Jsem přesvědčen, že si to zaslouží.