Soudní otazníky

Rozsudek který má povahu granátu vhozeného kdesi na bojiště. I tak lze interpretovat rozhodnutí ostravské soudkyně Věry Skařupové. Státní rozpočet přijde o miliardy, státní kase hrozí úbytek peněz - i takové titulky se po verdiktu objevily v tisku. Dovolím si polemizovat. Chápu že takový titulek či - jak se v branži říká - headline více upoutá. Ale v tomto případě je skutečně hodně zavádějící. Soudkyně totiž jen rozhodla, že Povodí nese za škody způsobené velkou vodou odpovědnost. Jak státní podnik potrestá, tedy kolik peněz mu nařídí, aby zaplatil, rozhodne jindy. A nemusí mu uložit stejnou sumu, kterou firma Transkorekta žádá.

Ještě větší rozpaky ale u veřejnosti a zvláště té ostravské způsobilo, že vyhrálo někdejší Ostramo, dnes Transkorekta, symbolizované podnikatelem Vlčkem. Mnozí mu nemohou přijít na jméno, kritizují ho, že neodstranil ropné laguny z areálu podniku. Soudce se ale nemůže řídit podle toho, jak mu je kdo sympatický. Nevím, jestli za to vše pan Vlček může, vím ale, že když před soudcem stojí obžalovaný několikrát trestaný recidivista, proti kterému není ani jeden důkaz, musí ho zprostit. Podle sympatií či antipatií se rozhodovalo za totality.

A ještě takový novinářský dovětek: stejnou žalobu podala i Ostrava-Nová Ves, jako první ale soud rozhodl v případě Transkorekty. Kdyby to bylo naopak, umím si představit titulky Malá obec vyhrála nad mamutím státním podnikem. V případě Transkorekty to tak černobíle postavit nešlo. Ale holt život se vždy nevejde do předem nalinkovaných klišé.