Spadlé hřebínky

24. únor 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Olympijský hokejový turnaj zná své semifinalisty. Překvapivě mezi nimi chybějí oba zámořské týmy. Kanadské i americké hvězdy ze slavné NHL balí kufry. Jejich pověstné sebevědomí dostalo pořádnou trhlinu.

0:00
/
0:00

Kolébka hokeje tone v slzách. Zažívá největší potupu své úspěchy lemované historie. Kanaďané na olympiádě sehráli na místo původně plánovaných osmi jen šest zápasů. Jejich bilance je opravdu žalostná. Tři vítězství a tři prohry. Není ale porážka jako porážka. Pokud totiž Kanaďané prohráli, nevstřelili přitom ani branku. Čili třikrát prohráli s nulou, z toho dvakrát za sebou. Jejich proslulá ofenzíva totálně propadla. Až přijedou domů, určitě to pěkně schytají.

Skoro to samé platí i pro Američany. Dopadli ještě o něco hůř než jejich severní sousedé, ale na druhou stranu se od nich zase tak moc nečekalo. Z šesti zápasů uhráli hokejisté Spojených států pouze jednu výhru plus jednu remízu. Za vše hovoří fakt, že bodovat dokázali jenom s Kazachstánem a s Lotyšskem. Jakmile narazili na kvalitnějšího soupeře, znamenalo to jejich prohru.

Oba zámořské týmy si tuto olympiádu za rámeček určitě nedají. A možná je takový výbuch přinutí k drobnému zamyšlení. Třeba o tom, jestli jsou skutečně nejlepšími hokejisty světa, jak o sobě rádi a všude prohlašují. Sebevědomí je krásná věc, ale musí být něčím podložené. Taky trochu úcty ke kvalitám soupeře by Kanaďanům a Američanům určitě neuškodilo. Dokonale platilo pořekadlo o pýše, která předcházela pád.

NHL a všichni co se kolem ní točí by si konečně měli uvědomit, že kvalitní národní mužstva můžou vzniknout i mimo teritorium severní Ameriky. A jestli se dotyční nepoučí, budou mít problémy i na dalších olympiádách. Uvidíme, jestli světový hokej znovu zažije unikátní stav, kdy se do semifinále nejprestižnější reprezentační akce dostanou výhradně evropské celky. Takže, sláva starému kontinentu, čest zemím za velkou louží!

autor: Michal Svatoš
Spustit audio