Špatně hozená rozbuška

Ostravská policie nedávno oznámila, že mění svou tvář. Chce být jako prosperující firma a občané mají být jejími zákazníky. Zatím vše ale vypadá, že její podnikání se rodí v ukrutných porodních bolestech a je podobné tomu z počátku devadesátých let. Bodří muži ve fialových oblecích, v rychlých vozech jedoucích na jednání také dávali okatě najevo své nové společenské postavení. A podobně ostravští policejní šéfové nahlas mluví o tom, jak moc se chtějí změnit a být servisní organizací pro lidi. Jen to nějak skřípe. Forma není totožná s obsahem.

Poslední případ, kdy policisté při předváděcí akci zasáhli rozbuškou dva mladé lidi, je toho důkazem. O incidentu informovali novináře až s měsíčním zpožděním. Popálené ženě se neomluvili, protože prý na ní neměli kontakt. A klíčový důkaz - rozbušku na místě nezajistili. Hájí se, že v tom úmysl nebyl. Kuriózně používají stejné výroky jako již zmiňovaní průkopníci kapitalismu v Čechách. Ti také později tvrdili, že ohromné dluhy nadělali neúmyslně.

Policejním šéfům bych namísto vzorů z podnikatelské sféry doporučila četbu antických tragédií. Když tam dojde k mimořádné události, nastává po ní katarze. I špatně hozená rozbuška může katarzí být, když z incidentu vyvodí patřičné závěry - například dají větší pozor na své podřízené, kam co házejí, a hlavně jim nedovolí prezentovat práci na akci, která má charakter spíše soukromé party.