Specifický dárek

K dnešní poznámce mě přiměl nejen den dětí, ale také úvaha jednoho známého, který ve svých třiceti letech prohlásil, že žádné další dítě mít po tom prvním nechtějí, protože by ztratilo výhody jedináčka a stejně by ho "neuživili".

A tak jsem si vzpomněla na svoji babičku za války, děda na frontě, co přijel na dovolenku, to přírůstek do rodiny a babička celých 6 let to táhla se čtyřmi malými dětmi sama, druhá babička na tom byla podobně a bída byla, jak znám z jejich vyprávění. Což o to, na planetě je nás už opravdu hodně, ale to rozmnožování funguje nějak nerovnoměrně. V Číně mít druhé dítě je málem trestné, u nás společností žádané. Ovšem o tak složitém fenoménu jakým je zalidňování naší planety nechám uvažovat odborníky. Zpět k mému známému a jeho přání mít jen jedno dítě, aby náhodou v životě o něco nepřišlo!!

Teď si možná vzpomenete na ty věčné mnohdy krvavé boje s bratrem či sestrou v dětství, to neustálé soupeření, nevraživost, problémy růstu - možná , že to mezi Vámi není idylické dodnes, ale namlouvat si, že něco být idylické má, je samo o sobě hloupost. Možná, že jste se odjakživa měli rádi a k ničemu podobnému nedošlo. Možná tomu bylo půl na půl. A to je právě to, oč tu běží.To je právě ta škola života- ty sourozenecké vztahy, ta nenahraditelná sociální zkušenost, a taky to báječné spiknutí proti rodičům, když jde do tuhého a se sourozencem je zle. Aspoň u nás to tak funguje, jsi-li v ohrožení, my stojíme při tobě, všichni za jednoho jeden za všechny, je ti nadržováno, děláš něco špatně, i tentokrát se ozveme- spočítáme ti to. Jsi sám, někdo vejde domů, někdo z těch sourozenců. A ty nekonečné debaty před spaním, ten svět, který se tak chápe, na který jsme my dospělí už asi zapomněli.

Je to tak pěkné mít víc dětí, vzkazuji všem, kteří mohou a nechtějí, protože se bojí teroru peněz. Myslím, že nežijeme ani v horší, ani v lepší době jako má zmiňovaná babička, myslím jen, že více intuice by naší společnosti rozhodně prospělo, daleko více, než s tužkou v ruce počítat, zda mé dítě vystuduje všechny ty školy. Dělit se o něco a žít skromně ještě nikomu neublížilo, ba naopak. Zato žít jak kůl v plotě je na pováženou. Takže, děti, držím Vám palce!