Sport pro diváka

Tenisem začala moravskoslezská metropole žít už týden před samotným utkáním. Do Ostravy totiž v sobotu přijeli čeští tenisté v čele s Tomášem Berdychem. O den později přiletěla první část američanů - Bob a Mike Bryanovi a až během týdne dorazily další dvě hvězdy - světová čtyřka Andy Rodick a také pětka James Blake. Natěšeným divákům, kteří vyprodali ČEZ Arénu dávno před zápasem, chtěli novináři přinést co nejčerstvější informace a také samozřejmě dojmy samotných aktérů. Proč o tom mluvím? Berdych, Vízner, Minář i Lukáš Dlouhý byli k médiím vstřícní, ochotně odpovídali stokrát na stejné otázky a pochopili, pro koho se jakýkoliv sport dělá - pro diváka. Kdežto Američané působili chladně a arogantně od samotného počátku. Uzavírali své tréninky, povinnou půlhodinovou tiskovou konferenci zkrátili na patnáct minut a fanoušky čekající na jejich autogram odbývali naprostou ignorací. Cosi se však změnilo ve chvíli, kdy slavnostní losování přenášela v přímém přenosu televize i do jejich vlasti. Najednou to byli příjemně působící hoši s úsměvem od ucha k uchu a vstřícní spoustě novinářských dotazů. A důvod? Napadá mě snad jediný.. Sebevědomí Američané by svým reprezentantům jen stěží odpustili to, co museli trpět naši zástupci médií a fanoušci. Ale pojďme na samotný kurt. Na něm Spojené státy potvrdily svou kvalitu a ukázal se jasný nešvar našeho současného mužského tenisu - jeden Tomáš Berdych nám utkání nevyhraje. To připustil i kapitán Jaroslav Navrátil. A resumé na závěr? Čeští reprezentanti sice prohráli ve sportovním klání na kurtu poměrem 1:4, lidsky však svého soka z Ameriky roznesli vysoko 5:0.