Státní svátek
V kalendáři najdeme data, která nejsou vyhrazená pro žádné jméno, ale připomínají některou významnou historickou událost. To je i případ dnešního dne.
Státní svátky se týkají národních dějin. Mají nám připomínat významné okamžiky historie našeho národa. Položím pro začátek otázku, zdali je z tohoto hlediska 28. říjen stále funkční, a na konci se k ní opět vrátím.
Jsou hrdé národy, které oslavují národní svátky. A pak jsou národy, které je přejdou kladením věnců, svátečním programem v televizi, dnem volna a tečka. Troufnu si říct, že nejvíce si národní svátky připomínají národy, které nemají svůj vlastní stát. V Evropě jsou dva takové národy s více než pěti miliony obyvatel - Katalánci a Skotové. Oba, jak jistě víte, velmi hrdé. Třetím byli do roku 1993 Slováci. Ti dnes mají všední den, protože si připomínají jiné svátky. 28. říjen neslaví. Proč jej tedy slavíme my?
Vždyť svátek odkazuje ke vzniku státu, který dnes už neexistuje. První republika byla založena na československé myšlence, která měla být ospravedlněním země s výraznou německou menšinou. Státu, kde bylo méně Slováků než Němců, a přesto se jmenoval Československo. Protože konstrukt československého národa už výraznou převahu měl.
Je to tedy vpravdě vytrucovaný svátek, kterým jsme se jaksi vymezovali vůči německému směru. Dnes je z tohoto pohledu tento svátek mrtvý a připomíná spíše nezměrné úsilí několika státníků, kteří věřili v Československou myšlenku a vydupali ze země samostatnou republiku.
Na druhou stranu, díky těmto státníkům dneska Češi nejsou dalším národem Evropy s více než pěti miliony obyvatel, který by neměl vlastní stát. A z tohoto pohledu 28. říjen jako národní svátek své opodstatnění má.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.