Talisk: Folkaři maskovaní za technaře

Nové album Dawn skotské prog-folkové trojice se, pokud jde o rychlost, dotýká hranice nemožného. Posloucháme cosi mezi skotskou tradicí a EDM. A být ten rozdíl škvírou, neprotáhli byste skrze ni ani papír; a možná ani mikrovlákno. Přesvědčit se o tom můžete na festivalu Colours of Ostrava.

Nikdo po nich nechtěl, aby se drželi zpátky, ten kdo jim ale poradil, že na extrémní rychlosti záleží, má na svědomí davy údivem zkamenělých lidí. Hrát rychle, to je jedna věc, a často jediná, kterou jiní dokážou zaujmout; hrát ale doslova zběsile a ještě k tomu uhranout skladatelskou originalitou, to už je práce pro opravdové mistry. Takže seznamte se – Talisk, cenami zasypané akustické trio z Glasgowa.

Kytarista Graeme Armstrong chtěl být vždycky rockerem, tudíž hraje jako rocker, akorát zatím tradiční hudbu. Když církev ve středověku pálila na hranicích housle coby ďáblův nástroj, ty poslední z ohně vytáhl někdo z rodiny Benedicta Morrise a dnes je z nich nástroj v ruce ďábla. Napůl Angličan, napůl Íránec Mohsen Amini používá efektový pedalboard, nohama dupe na syntezátorový pad, s kmitajícími prsty připomíná přírodní úkaz a malinkou ruční harmonikou concertinu dokáže skrz syntezátor rozeznít do mohutnosti kostelních varhan. Na koncertech Talisk v pauzách proto nevyprávějí veselé příběhy, raději nabírají síly a programují samply pro další skladby.

Naplňují představu o moderním, strhujícím a vzrušujícím akustickém triu, vidícím skotské, irské a anglické tradice jako inspirace, které je třeba nutně prozkoumat a jedinečně vynalézavě převést k obrazu svému právě díky sladění hráčského umění a živé elektroniky.

„Skotsko obecně posouvá hranice tradiční hudby a koncerty připomínají spíš umělecky dotaženou show. Ovlinilo to i nás. Chceme vyprávět příběh, ne jen hrát melodie. A protože vyprávět příběh beze slov je docela obtížné, museli jsme si nějak poradit,“ vysvětlil Mohsen Amini strategii tria, přijímající rádo výzvy znějící jako maximum možného. Skladba Beast je už pouhým názvem vyprovokovala k rozhodnutí „pojďme do toho naplno praštit“ a tak se v rychlosti přiblížili k 140 BPM. Víc to prý zatím nejde, což je s ohledem na to, že takhle akustické skupiny běžně nehrají, docela vtipné konstatování.

U strhující skladby Dystopia zase přemýšleli, jak naložit s délkou, když stáli o to, aby se uvedli temnější náladou s postupně budovaným napětím s předpokládaným vyvrcholením. Proto zhruba v polovině sedmi minut přijde ostrý střih, jakoby se něco při nahrávání ve studiu pokazilo a po něm masivní výbuch nezvladatelného uvolnění energie. „Co se to stalo, ptají se nás na koncertech a já všem upřímně odpovídám nevím, prostě Talisk,“ tvrdí Amini.

U videoklipu skladby Aura, zařazené i na album Dawn, vám neujde, že v něm ještě hraje původní houslistka Hayley Keenan, ta se však po skončení covidu rozhodla věnovat učitelské dráze a tak za ní nastoupil dlouholetý kamarád tria Benedict Morris.

A na závěr jednu humornou historku. Když Talisk v roce 2014 začínali, před prvním veřejným vystoupením v Glasgow se tak styděli a vlastně si nebyli vůbec jistí, že to dají, že Amini došel za organizátory s prosbou, aby koncert raději zrušili. „A my jsme rádi, že to odmítli,“ přiznal se Amini a jen tak se z tria Talisk mohly stát  hvězdy světové akustické hudby.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.