Tiken Jah Fakoly: Rasta griot s pamětí jako slon

Že se bodavá kritika politických a společenských nešvarů slučuje s uvolněným rozhoupaným reggae, dokázal už Bob Marley. V roce 1976 ho málem zastřelili, ale nevzdal to, i když rodnou Jamajku v ohrožení života raději opustil. Zemřel o pět let později, do nebe ho ale vyslala rakovina, nikoliv další atentátník. Do nebe, které si jeho následovník Tiken Jah Fakoly přeje nejprve teď a tady na zemi a na to kdesi v oblacích si zatím rád počká. „Stejně se odsud ještě nikdo nevrátil, aby nám řekl, jak to tam vlastně vypadá,“ tvrdí rasta griot z Pobřeží slonoviny, odkud před dvaceti lety utekl ze stejného důvodu, jako Marley z Kingstonu.

Tiken Jah Fakoly se usadil v Mali, kde se úzce propojil s hudebním smýšlením západoafrických griotů a do svého reggae zanesl jejich tradiční nástroje. Daleko nad rámec obyčejné zábavy ho povýšil naléhavými i ostrými politickými apely, za což si v několika zemích vysloužil status persony non grata. „Dokud se věci nezmění, nepřestanu zlobit, mám totiž paměť jako slon“ varuje věčný rebel, nově se tvrdě opírající o náboženské fanatiky ovládající chudinu a páchající ve jménu svého boha sebevražedné útoky. „Pokud se rozhodneš zabít, klidně to udělej, ale do ráje odejdi sám a neber sebou nevinné děti,“ žádá ve skladbě Religion.

Ve čtyřiapadesáti letech patří k africkým hudebním ikonám a drží se nadále svého mustru: s reggae neexperimentuje, netahá do něho elektronické výboje a sází na silné taneční melodie coby nositelek aktivistických textových sdělení, se kterými se vedle politiků stále častěji obrací na mládež. Mezi níž podle něho doutná budoucí revoluční probuzení Afriky. Znovu a znovu ji proto připomíná, že Afrika by mohla být nejlepším místem pro život, pokud by o to ale mládež stála a namísto rezignace a emigrace se dokázala starým neschopným politikům postavit. „Neposlouchejte pořád, že Afrika je chudá, stačí se rozhlédnout po kontinentu a uvidíte pravý opak,“ zpívá s hostující francouzskou skupinou  Dub Inc ve skladbě Beau Continent.

S názvem nového alba Braquage De Pouvoir (Krádež moci) naráží na politickou korupci, nepotismus a vládnoucí rodinné klany překrucující ústavní demokracii a na desítky let přebírající vládu nad africkými zeměmi. O tom, jak si u toho počínají, zpívá Jah Fakoly ve skladbě Gouvernement 20 ans. Když se bývalá ministryně beninské vlády Reckya Madougouo rozhodla za opoziční stranu kandidovat na prezidentku, ve vykonstruovaném procesu ji odsoudili k dvaceti letům vězení za hospodářskou kriminalitu a terorismus.

Jah Fakoly album natáčel na cestě mezi Abidžanem, Bamakem a Paříží. Za účasti mnoha hostů a producentů a k poctě loni zesnulého jamajského klávesisty Tyrona Downieho, bývalého člena kapely Boba Marleyho. Zpívá v mnoha jazycích, v optimistické skladbě Don't Worry za doprovodu malijské dvojice Amadou & Mariam ovšem částečně zvolil angličtinu.