Trenérská premiéra

Několik pozitiv i negativ přinesl zápas debutujícímu kouči Petru Radovi, který dnes slaví své padesáté narozeniny. Důležité je, že žádný výbuch se nekonal. Remíza 2:2 z hřiště kolébky fotbalu je určitě cennou. Přiznejme si ale, že Anglie nepatří v současné formě do evropské špičky. Včerejší zápas jasně ukázal, že její neúčast na Euru nebyla náhodná. Dalším plusem je, že český výkon nebyl špatný. Svědčí o tom i slova, která se objevila po utkání v britské nebo španělské televizi, kde se mluvilo o tom, že remíza je pro Beckhama a spol. šťastná. K dobru můžeme přičíst české reprezentaci, že se slavných jmen nezalekla, což se stává až příliš často tuzemským fotbalovým klubům v evropských pohárech. Závěr ovšem nebyl z našeho pohledu nic moc. Góly v nastavení sice padají, ale stávat by se to nemělo. Zvlášť nám po střetnutí s Tureckem na Euru. Bůhví jakou vizitkou není ani mimořádně záporný poměr rohů pro naše barvy. I když tady jde spíše jenom o doplňovací statistický údaj. Právě z nich nás ale Angličané nakonec ohrozili nejvíce. Celkově tedy můžeme zápas hodnotit tak, že je na čem stavět a mohl by to být odrazový můstek do budoucna. Úspěch ale samozřejmě nepřijde sám od sebe. Je potřeba pro něj něco udělat. Český národ, kdy každý u piva má ve všem jasno víc než třeba reprezentační trenér, už ví, co bylo dobře anebo špatně. Každopádně pro oba případy si dovolím doporučit - nechme novému trenérovi Radovi jeho dobu stodenního hájení. Už 15. října bude mnohem jasněji. To bude mít česká reprezentace v kvalifikaci na mistrovství světa za sebou první tři zápasy, mimo jiné i na území silného Polska. A ještě jedna drobnost. Srovnání Petra Rady s jeho předchůdcem Karlem Brücknerem vyznívá zatím nerozhodně - konkrétně 2:2. Stejný výsledek se totiž povedl uhrát bývalému kouči národního týmu s Rakušany na půdě silné Itálie.