Trochu lásky...

30. květen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Bezesporu smutně prožívají romské rodiny v Bohumíně květen - měsíc lásky. Musí se do 30 dnů vystěhovat a kam půjdou nemají tušení. Nad projevy lásky bohumínských zastupitelů se ve své poznámce zamýšlí Andrea Čánová.

  • Trochu
    lásky...
    " style="">
    Trochu
    lásky...
    " style="">
    Trochu
    lásky...
0:00
/
0:00

Končí měsíc lásky. Projevy tohoto vznešeného citu jsme mohli vidět na každém rohu a nemluvím jen o tokajících milencích držících se za ruku. Zdá se, že v prosluněných dnech jsou na sebe lidé vzájemně milejší. V Bohumíně projevili láskyplnost neobvyklým způsobem: chtějí vystěhovat romské rodiny z ubytovny. A náhradní bydlení jim nechtějí shánět. Důvod? Jsou to hoteloví hosté - a po pravdě řečeno je to pravda. Když se odstěhujete z hotelu, nikoho nezajímá, kde strávíte příští noc.

Potíž je v tom, že u nás ubytovny suplují sociální byty. Další potíž je v tom, že mezi desítkami nájemníků je sedmnáct rodin, které jsou občany Bohumína a nedluží městu na nájemném ani korunu, takže patří do skupiny tzv. bezproblémových občanů. Jeden problém ale mají: svou pleť a mnoho dětí. Kvůli tomu je nikde neubytují. A že to nejsou jen jejich výmluvy, dokazuje i případ, který se dostal k soudu. Ostravská ubytovna romské matce tvrdila, že nemá volný pokoj a vzápětí, když tam přišla jiná žena - pracovnice nevládní organizace, měli pokojů hned několik. Ubytovna za to musí platit velké peníze jako odškodnění. Jenže lidé z neziskových organizací přeci nemohou obíhat všechny hotelové domy u nás a usvědčovat je.

Bohumínské radnici nelze mít za zlé, že chce objekt využít po svém. Možná kdyby s neziskovkami spojila své síly a schopnosti a začali jednat s jinými ubytovnami, pohnuly by se ledy a nové bydlení pro vystěhované romské rodiny by se našlo. A když ne, tak by alespoň úředníci v májovém měsíci projevili trochu lásky.

autor: ada