V jiném světle

Asi si na to vzpomínáte dobře. Baník před sezónou hlásil vysoké cíle ve stylu kvalifikovat se minimálně do pohárové Evropy a když to půjde, tak zkusit zabojovat o titul. Vše ostatní by bylo v roce nejvyššího rozpočtu klubu v historii zklamáním. Ovšem po šestém kole patřilo Ostravě až deváté místo v tabulce a vše se zdálo být špatně. Letním posilám se nedařilo podle představ, objevovaly se hlasy o protekční protěžovanosti Mária Ličky, volalo se po změně trenéra.

Od tohoto momentu se posuňme zhruba o stejnou porci zápasů dál. V lize jich bylo sedm. A výsledek? Všechny bez porážky, v tabulce druhé místo, ztráta pouhých čtyř bodů na vedoucí Slavii. A nesmíme zapomenout, že v posledním domácím utkání i poprvé v sezóně vyprodané Bazaly.

Je to obrovský rozdíl. Přitom stačilo tak málo, aby někdo z vedení klubu podlehl tlaku ať už okolí anebo tehdejších výsledků. Nestalo se a i když to bolelo a trvalo to dlouho, nyní se věci ukazují v úplně jiném světle. Vidíme, že dlouhodobá a systematická koncepční práce má smysl. S ní je pravděpodobnost úspěšných výsledků mnohem vyšší. Lidově řečeno - v Baníku si po čase všechny změny sedly a tak se můžou pět ódy na Galáska, znovuzrozeného střelce Střihavku a nebo i už jednou zmiňovaného Mária Ličku, tedy hráče, kteří si prošli v úvodu sezóny větší či menší porcí kritiky.

A i kdyby se nakonec nejtajnější tužby fanoušků v podobě titulu nevyplnily, není důvod si zoufat. Nejdůležitější totiž ze všeho je, že lidé na základě systematické práce odborníků cítí šanci. I proto v sobotu přijdou na Bazaly diváci zase, i když jde v uvozovkách jen o České Budějovice. Když lidé budou mít možnost cítit šanci na úspěchy i dál, bude se o Baníku mluvit, psát, budou se sledovat i jeho zápasy venku a tak dále a tak dále. A jedině tak se buduje uznání, respekt, skutečně dobré jméno klubu, hrdost a vztah fanoušků k týmu... A ruku na srdce - to jsou věci, které si jen za peníze nekoupíte. Naopak.