V národním zájmu

15. srpen 2008
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Letní olympijské hry mají za sebou první týden. A už během něj se začaly objevovat první problémy, přestože to podle čínských organizátorů měly být hry bez jediného smítka. Možná se ale i právě proto o tom tolik mluví. Jsou tady ale i jiné otázky.

0:00
/
0:00

Velkolepá estráda začíná pomalu ukazovat svou odvrácenou tvář. Čínská snaha předvést světu bezchybnou dokonalost už má své trhliny. Koneckonců se to u tak mostrózní akce dalo čekat. A oč víc chtěly mít čínské úřady olympiádu bezchybnou, o to víc nabývá na významu každá odhalená potížistická drobnost. Jako například playback malé Číňanky při zahajovacím ceremoniálu. Skutečná zpěvačka se totiž funkcionářům nelíbila. Měla sice krásný hlas, ale prý byla příliš ošklivá a ukázat ji světu nebylo "v národním zájmu". Co mi to jen připomíná...?

Onomu národnímu zájmu toho nevyhovuje více a všechno jsou to z mého pohledu nepodstatné maličkosti. Třeba neobsazená místa hledišť jednotlivých sportovních areálů i když pořadatelé hlásili vyprodáno. Je to přitom pochopitelné. Běžně se stává, že někdo nepřijde, že neobsazená bývají místa, která mají zástupci sponzorů - zkrátka ti, co vstupenky nafasují. Hlavu si s tím ale překvapivě lámou jen Číňané a na neobsazená místa posílají figuranty...

Ale hlavu si spíš lámu nad úplně jinou věcí. Ještě před několika týdny řada vysoce postavených politiků celého západního světa tvrdila, že se na olympiádě v Pekingu ani neukáže, někteří skoro vyzývali k bojkotu. A ejhle - kolik jich tam přijelo. Dali tak svým způsobem najevo, jak moc jim na lidských právech záleží. Ale možná jsou tam v národním zájmu. U sportovců podobné aktivity neočekávám, na to je jejich kariéra příliš krátká a mají svůj vlastní svět. A skoro bych řekl, že jako jedni z mála mají opravdu rozum.

Nějak tomu všemu nerozumím. Pořád se mi v hlavě honí otázka - proč vlastně Čína vůbec dostala možnost hry v Pekingu uspořádat, když je tam neustále takový smog, země nectí lidská práva a je považována za hrozbu?! Právě proto? Obávám se, že je za tím vším něco, na co obyčejný smrtelník nedohlédne. Určitě ne teď. Nejspíš to ale bude něco v něčím národním zájmu.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?