V Zelené dílně

V Zelené dílně lidé demontují staré a vyřazené elektrospotřebiče a techniku - kopírky, faxy, počítače. Je to ekologické pracoviště, z vyřazených přístrojů se vrací do oběhu vše, co se vrátit dá. Takových pracovišť je samozřejmě v kraji více. To v Bruntále mě zaujalo tím, kdo ho provozuje a hlavně - kdo v něm pracuje. Provozovatelem je občanské sdružení Liga, které v dílně zaměstnává výhradně dlouhodobě nezaměstnané. Zdravotně postižené, lidi se základním vzděláním, většinou Romy, matky samoživitelky. Před dvěma roky jich v dílně pracovalo šestnáct, teď jich je třicet pět. Podle mě je to obrovské číslo. Třicet pět lidí, kteří by jinde práci nenašli. Ostatně, do Zelené dílny se dostane pouze ten, kdo je v evidenci úřadu práce nejméně dva roky. A třeba taková mistrová tam byla šest let. Díky občanskému sdružení, podpoře města a úřadu práce mají v Bruntále pracoviště, které lidem dává perspektivu a budoucnost. Pracoviště si na sebe vydělá. Zisk není závratný, ale je. Podle mého je nicméně zásadní, že díky práci získají zaměstnanci zpět své sebevědomí a sebeúctu. Jsou zase užiteční, nemají pocit, že někomu překážejí. Pracují a vydělají si na sebe. Proto je Zelená dílna důležitá. Ona nedává dlouhodobě nezaměstnaným pouze práci, ona je vrací do hry. A to je, podle mého, to nejpodstatnější.