Večírek

7. prosinec 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Advent je čas rozjímání, shánění dárků, ale i vánočních večírků. Minulý týden jsme slavili i my v Českém rozhlase Ostrava. Nesnadný úkol napsat po - mimochodem vydařeném večírku - poznámku, připadl na Andreu Čánovou. Zamýšlí se nad tím, jak relativní hodnotu může mít dárek.

0:00
/
0:00

Předem, milí posluchači, avizuji, že jsem nevypila ani skleničku alkoholu. Ale jsem bytost život a hudbu milující a tak jsem juchala moc nahlas a zřejmě to slyšíte na mém hlase. A s něčím se svěřím. I kdyby k nám domů letos Ježíšek nedorazil, já už jeden dárek dostala. Na rozhlasovém večírku jsem zjistila, že jsou kolem mě lidé, se kterými si rozumím. Vlastně taková velká rodina, když v práci trávíme tolik času. Někdy víc než se svými blízkými. A když jsem u těch blízkých, po večírku jsem dostala skutečně ještě jeden exkluzivní dárek. V nablýskaných časopisech to teď překypuje tipy na exkluzivní dárky pro ženy - prsteny, kožichy, perly. Já dostala dárek nehmotný. Můj muž, když jsem se nad ránem vplížila domů, udržoval oheň v kamnech. Aby mi nebyla zima. No, k tomu není co dodat. Když jsem u plápolajícího ohně usínala a přiložila další polínko, pochopila jsem další věc. Proč skvělý textař Michal Horáček dal jedné ze svých desek název Strážce plamene, kde jsou písně nazpívané pouze zpěvačkami. Vždyť ne nadarmo se říká - žena, to je ochránkyně krbu. A tak když do světa vyrazí můj muž, vím jistě, že v kamnech oheň pro něj udržím. I k takovému poznání vás může dovést jeden rozhlasový večírek.

autor: ada
Spustit audio