Velký úklid

Určitě to znáte. Někdo ve vašem okolí si posteskne, že ještě nemá umytá okna, a že vůbec neví, jak to úklidové šílenství zvládne. Jak s tím jeden začne, najednou vzdychají všichni. Pokaždé, když taková debata kolem mne vypukne, přemýšlím, zda náhodou nejsem čuně. Smysl takového davového gruntování mi totiž poněkud uniká. Jestliže přece uklízím průběžně, nemám problém. Také se mi nechce věřit, že všichni kolem, co uklízecí horečce podléhají, jsou čuňata, co si doma dělají pořádek pouze dvakrát do roka. Tolik nádobí a oblečení přece nikdo nemá! Jádro pudla bude tedy asi v něčem jiném. V míře pořádkumilovnosti. Na jedné straně - nemusím bloudit mezi hromadami špinavého prádla, zakopávat o poházené časopisy či odhánět dotěrné mouchy přilákané horami použitého nádobí, na straně druhé ovšem necítím potřebu leštit skříně, denně vysávat či neustále z něčeho stírat prach a mít strach se čehokoli dotknout, aby tam snad nezůstal otisk mého palce. Zkrátka - držím se hesla, že byt má sloužit svému uživateli a nikoli naopak. A vám doporučuji totéž. Víte, kolik příjemnějších věcí, než je velký úklid, stihnete navíc?