Větrníky v Razové
Bruntálsko se stalo oblastí, která velmi zajímá stavitele větrných elektráren. Zástupci investorů objíždějí vesnice a vytrvale se snaží získat souhlas k výstavbě obřích stožárů. Zamířili také k přehradě Slezská Harta.
Patrně poslední obcí z Bruntálska, kde se zástupci investora snaží prorazit, je Razová. Zdaleka nejde o jedinou lokalitu. Větrné elektrárny, což jsou stožáry s vrtulí ve výšce nějakých 120 až 150 metrů, chtějí či chtěli investoři stavět například v Dolním Benešově, Čakové, Rýžovišti, Václavově, Huzové, Velké Štáhli a kdoví kde ještě.
Někde se stavět bude. Zda-li rovněž v Razové, to je otázka nejbližších dnů. Lidé se tam rozdělili na dva tábory. Jak jinak. Jedněm pět obřích vrtulí u přehrady Slezská Harta nevadí. Argumentují penězi a přínosem pro Razovou. Nejde o maličkost. Obec má za stavební povolení slíbeno deset milionů korun a za každou větrnou elektrárnu 200 tisíc po dobu dvaceti let. To je pádný argument.
Odpůrci stavby mají také argumenty. A také pádné. Drastický zásah do krajiny, vliv na životní prostředí a poměrně zanedbatelný energetický přínos elektráren. Krom toho chce Razová vsadit na rozvoj turistického ruchu a s tím jdou vysoké stožáry asi kilometr od vesnice špatně dohromady.
Podle mého - větrné elektrárny k rekreační přehradě nepatří. Prostě tam nemají co dělat. Nicméně bude zajímavé sledovat březnové zastupitelstvo v Razové. To rozhodne, které argumenty převáží a jak tamní krajina bude po desítky let vypadat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
