Všemi deseti

Přiznám se, že jsem byl minulý týden v krnovské synagoze poprvé a že mě okouzlila. Takový interiér - to je něco pro mě. Dýchne na vás orient: vykládaný strop v maurském stylu, dřevěné ornamenty, původní schodiště. Je to paráda, přestože se na interiéru podepsal zub času. Zvenku a zblízka je to horší. Vandalové vyškrábali na synagogu antisemitská hesla a nacistické symboly, rozbili část dveří. Postupně, během tří let, bylo takových incidentů dvanáct. V souvislosti s poškozováním této historické památky - mimochodem jediné svého druhu v Moravskoslezském kraji - jsem zaznamenal několik názorů obyvatel města. Většina lidí projevy vandalismu a rasismu odsuzuje. Synagogu chápou jako kulturní stánek, ve kterém začali s pořádáním výstav a koncertů. Ostatně - synagoga náboženskou funkci už dávno neplní a v Krnově ani není židovská obec. Také jsem zaznamenal názory, že vyškrábávání nacistických symbolů vlastně nic neznamená, že je to klukovina, a že ti, kteří to dělají, asi nemají co na práci a že se nudí. S tímto už tak souhlasit nemohu, nicméně - ten, kdo se nudí, by měl mít možnost provádět něco, aby se nenudil. No a tady už je to horší. Otázka "A co by měl dělat?" zůstává - a nejen v Krnově - často bez odpovědi. Jeden názor mě však hodně překvapil. U synagogy chtějí instalovat kamerový systém, který by měl další útoky vandalů zastavit. Jeden muž byl důrazně proti. Hovořil o špiclování, omezování osobní svobody, že je to nepřípustné v demokratickém státě a kdoví, o čem ještě mluvil. Když si vzpomenu, co nám někdy nabízejí v televizi, musím se tomu pousmát. Samozřejmě, že by mi bylo milejší, kdyby žádné kamery nebyly, realita je však někde jinde. Pokud kamery zastaví řádění vandalů, tak s nimi souhlasím. Co souhlasím - jsem pro všemi deseti.