"Vyléčený" pacient

Možná to znáte také - začne vás bolet mezi lopatkami, pak to jde do šíje a nakonec bolest vystřeluje do hlavy. Mě se k tomu přidalo i rameno. Člověk zkrátka nemládne. Jak nedávno poznamenala jedna kolegyně, patřím zkrátka ke kandidátům na univerzitu třetího věku. Když k tomu přidáte denní několikahodinovou práci u počítače, je problém s páteří na světě. Už dlouho jsem ho řešil pilulkami, což samozřejmě není řešení.

A tak jsem řekl dost. Chce to odborníka a rehabilitaci. Idea je to možná dobrá, nicméně dost naivní. Realizace, alespoň v mém případě, zaskřípala. Podstoupil jsem vše, co se podstoupit má. Od praktického lékaře jsem se dostal k neurologovi, mám za sebou rentgen, EEG i oční vyšetření. To vše jsem zvládl s velkým štěstím za dva týdny. Ono totiž - čekací doby na vyšetření jsou třeba na očním podstatně delší. Nicméně dostal jsem poukaz na rehabilitaci s tím, že si ji mám vyjednat. Tak jsem vyjednával. V soukromé nemocnici v Ostravě mi řekli, že berou od května. V Městské nemocnici bych mohl být v pořadníku od půlky dubna. Největší ostravská nemocnice na rehabilitaci nepřijímá, na chronické případy má stop stav. Dvě menší zařízení mne také odmítla - možná tak za měsíc. Jedno rehabilitační zařízení jsem však našel. Sláva! Jenomže rehabilitace je možná jen dopoledne. Takže opět nereálné řešení pro toho, kdo chce chodit do práce.

Jak jsem to nakonec rozetnul? No, po svém. Pravidelně cvičím, hubnu, platím si masáže. Takže mě vlastně naše zdravotnictví svým způsobem vyléčilo. Inu, není nad vlastní zkušenost.